„Je lídr. Leží na něm největší tíha zodpovědnosti, musí se tak chovat," říká dvaadvacetile­tý zadák.

Jak se vám kritika od kapitána poslouchá?

Pavel narážel na to, že někdo nedává fotbalu tolik, kolik má. Je pravda, že jsem tréninku někdy nedal tolik, co normálně. Měl jsem nějaké zranění, hrál jsem pod prášky. Podle mě je to individuální, těžko si můžu dát druhou fázi, když jsem unavený. Ale souhlasím, zamakat na sobě musíme všichni.

Jak snášíte, když vás na hřišti seřve?

Už jsem si zvykl. (úsměv) Na Pavlovi leží největší tíha zodpovědnosti, je to lídr, musí se tak chovat.

Dovolí si k němu vůbec někdo z mladších spoluhráčů vtip v kabině?

V tomto je úplně v pohodě. Lidé ho vidí jen z tribuny na hřišti, ale v kabině si z něj dělají legraci ještě mladší kluci než já.

Trenér Zbrojovky Václav Kotal vám na podzim důvěřoval, chyběl jste v jediném utkání. Čekal jste v létě, že si tolik zahrajete?

Popravdě ne. Měl jsem i velké štěstí, protože jsem naskočil díky velkému počtu zraněných hráčů a docela se mi začalo dařit.

Ukazuje vám první liga, které činnosti musíte ve své hře ještě zlepšovat?

Všechny. Hlavně práci s balonem. Taky je to hodně o hlavě, když hrajete o sestup. Člověk cítí tlak a na hřišti si tolik nedovolí, spíš hraje na jistotu.

Jste rád, že už skončil nepříliš vydařený podzim, po kterém je Zbrojovka až čtrnáctá v tabulce?

Jsem, situace ale není tak beznadějná. Kdybychom vyhráli poslední zápas v Hradci Králové, měli jsme devatenáct bodů a jsme bod od devátého místa. Situaci jsme si zkomplikovali, jsme hned nad sestupem. Tým se asi posílí, uzdraví se nám zranění hráči. Měli jsme na podzim docela úzký kádr, na jaře bude v týmu větší konkurence, která je potřeba.

Sobotní porážce 1:2 v Hradci Králové předcházela i páteční komplikace na hotelu. Co se stalo?

Přijeli jsme a v celém městě vypadl proud. Čekali jsme pár hodin, než ho nahodili, měli jsme později večeři. Ale přípravu na zápas to nijak neovlivnilo.