Především v úvodní části přípravy trenéři nejvíc sledují ukazatel vytrvalostních předpokladů hráčů, tedy maximální spotřebu kyslíku. „Měla by se zlepšovat hlavně první tři, čtyři týdny, později už může i mírně klesnout, ke konci přípravy jsou tréninky rychlostního nebo maximálně silového charakteru," podotkl Cacek.

Tento údaj zásadně ovlivňuje trénink, který zvyšuje třeba množství červených krvinek, ale zároveň závisí na genetických předpokladech. „Hráč může sebevíc trénovat, ale pokud má sedmdesát procent rychlých svalových vláken, nikdy nebude schopný dostat se na průměrné hodnoty fotbalu. Ovšem třeba na post brankáře je to naprosto perfektní předpoklad," řekl Cacek.

K posouzení zdravotní způsobilosti měří lékaři hráčům při testech EKG, tedy elektrokardiogram. „Ukáže, zda má hráč například vrozenou či získanou vadu, poruchu srdeční činnosti. Ta může být příčinou pro zákaz hraní na nějaké úrovni," objasnil Cacek, který přednáší na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Po téměř osmi měsících bez prvoligového fotbalu podstoupil zátěžový test také brněnský špílmachr Pavel Zavadil. „Skoro celý život jsem je dělal na běžeckém páse, tentokrát jsme je absolvovali na kole, což je něco jiného. Připadaly mi krátké, najednou mi přidali převod a zátěž už jsem nemohl ušlapat," líčil Zavadil.

Další zkoušky budou následovat, brankáři půjdou na testy odrazu, další hráči na testy silových schopností dolních končetin, které jsou důležité jako prevence pro zranění kolen. „Hráče čekají také rychlostní testy, nejčastěji děláme sprinty na deset a třicet metrů, protože ve fotbale je důležitá akcelerační rychlost. Také sprinty se změnami směru. Po nějaké době se dělají opětovné, které ukáží, zda se hráč zlepšuje," dodal Cacek.

Výsledky za poslední období ukazují, že se Zbrojovce vyplácí tréninková koncepce, kterou nastavila od žákovských kategorií. „Přišly nám výsledky dorosteneckých reprezentantů Krejčího, Růska a Janoška, a ve všech testovaných parametrech jako stabilita, rychlost či síla vycházely až nadprůměrně, což tady historicky nebývalo. Většinou naši reprezentanti byli v řadě aspektů podprůměrní. Z toho pohledu jsem spokojený," uzavřel kondiční kouč.

Zásadní ukazateleMaximální spotřeba kyslíku (VO2 max): ukazuje, kolik je hráč maximálně schopný využít kyslíku pro přeměnu energií aerobními procesy, ovlivňuje i regeneraci
Anaerobní práh: vyjádřený jako maximální procento spotřeby kyslíku, tepová frekvence či výkon ve wattech, ukazuje, kdo efektivněji pracuje i při vyšších intenzitách
Respirační kvocient: poměr přijatého kyslíku a vydýchaného oxidu uhličitého, čím vyšší hodnota, tím lépe je hráč trénovaný v prostředí bez přístupu kyslíku