Ve druhé lize vytvořil bezkonkurenční útočné duo s Romanem Kukletou. „Perfektně nám to vyhovovalo. Já byl rychlý, ale slabý v koncovce. Takže jsem to oběhal a připravoval Kukimu šance, který s přehledem proměňoval. Později se mi hrálo dobře i s Bobem Kafkou, i když to byl jiný typ. Ten mě občas i dostal do šance, takže jsem si taky dal pár gólů. To s Kukim jich on nastřílel třicet a já jeden," směje se Zelníček.

Čtyři fotbalové roky tak trochu ztratil ve druhé lize, postupu se ve Zbrojovce dočkal až na jaře 1989. A po dvou sezonách přišel zase sestup. Po něm Libor Zelníček přestoupil do Baníku Ostrava. „Klidně bych tady hrál druhou ligu. Jsem typický klubový hráč, takže bych zůstal nejradši v jednom týmu až do smrti. Jenže Brno mě tehdy chtělo zpeněžit," vysvětluje důvody odchodu.

S Baníkem si zahrál i Pohár vítězů pohárů. Největším zážitkem byl zápas v Istanbulu se slavným Galatasarayem. „To byla mela! Už při rozcvičování dvě hodiny před zápasem tam bylo tak třicet tisíc diváků. Házeli po nás kameny, úplná divočina. A my jsme tam navíc 1:0 vyhráli. Jenže v odvetě jsme za dost podivných okolností prohráli 1:2 a dál šli Turci," připomíná souboj s tureckým velkoklubem.

V Ostravě vydržel Zelníček nakonec jenom rok, přestože hrával celkem pravidelně. „Byl tam docela boj o flek, a to byla pro mě novinka. Hlavně mně tam ale bylo smutno, se ženou jsme furt jezdili na jižní Moravu," přiznává.

Další tři roky proto strávil v Drnovicích, kde se sešla parta, které to šlo jak na trávníku, tak i při „pozápasových rozborech". „Byl to tam jeden expert větší než druhý," připouští Zelníček, že životospráva nebyla vždy úplně ideální.

V devětadvaceti letech však přišel prakticky konec vrcholové kariéry. „Utrhl jsem si křížové vazy v koleně a pak už jsem jenom tak paběrkoval," smutně dodává.

Po sedmi letech v nižších rakouských soutěžích začal trénovat. V 1. FC Brno dělal asistenta u juniorky a pak přešel k dorostu, kde skončil v létě 2008. „Byl jsem odejit. Nový trenér mládeže Fikes si přivedl svého člověka a vedení klubu mě nijak nedrželo," doplňuje. Bez práce ovšem nezůstal dlouho, protože ho brzy oslovila divizní Třebíč. Později trénoval například i Rosice v Moravskoslezské fotbalové lize, momentálně působí opět v Třebíči.

Libor Zelníček

Narozen: 10. června 1965

Kariéra: Moravský Krumlov, Zbrojovka Brno, Ostrava, Drnovice, Chrudim, Ratíškovice, Zeman Brno, Karlstetten,Pulkau

I. liga: 108 zápasů, 17 gólů (Brno: 54/12 + II. liga: 95/26)

Oblíbený post: útočník

Přezdívka: Zelí

ANTONÍN ZABLOUDIL