Osobnost Deníku
Přečíst článek >

I když Živného v prvním desetiletí nového století prověřil nejeden elitní forvard Gambrinus ligy, považuje MSFL za kvalitní soutěž. „Má dobrou úroveň. Některé zápasy jsou nudnější, ale jiné musíte odjezdit. Žádná zívačka to nebyla," tvrdí.

Se výškou 190 centimetrů se nebojí pořádně přitvrdit. Problémy mu nedělají kolohnáti, ale rychlostní typy. „Proti Kroměříži nás pěkně proháněl Libor Žurek, se kterým se znám ještě z ligy. Jakou má rychlost v jeho letech je neuvěřitelné," chválí jedenatřicetiletý stoper někdejší „ostravský expres".

Nováčkovi třetí ligy dodával zkušenosti nejen Živný. Kličky vyšíval Pavel Šustr, z Karviné přišel Zdeněk Látal, ve druhé polovině sezony se vrátil i Milan Pacanda. „Nikdo si v Rosicích na nic nehrál. Mužstvo bylo dobře namíchané, parta fungovala výborně. Za celou dobu jsem si nevšiml žádného problému," hlásí.

Ve třetí lize, a zvlášť v Rosicích, se slovo fotbal do kolonky zaměstnání nepíše. Výjimku netvoří ani Živný. „Hraju jen pro zábavu. Po tom, co jsem si prožil v Rumunsku a Rakousku… Ještě mi dluží peníze. Dělám do energií a jsem rád, že jsem se tak rozhodl už teď," směje se nyní již bývalý profesionální hráč.

S vedením klubu je domluvený na spolupráci i pro příští sezonu. Kdyby přišla zajímavá nabídka, určitě ji zváží. Rozhodně však nevyhlíží laso ze zahraničí. „To už jsem si vyzkoušel. Nechci vidět rodinu jen jednou za čtrnáct dní. To raději zůstanu doma za míň peněz," má jasno.

Z výplatní pásky od Rosic se neuživí. Ani to nečeká. „Pro mě je důležité, že jsem pro tým prospěšný," uzavírá.