Lehal si do střel, bojoval hokejově i pěstmi. Slovenský obránce Komety Jozef Kováčik přispěl k druhému hubenému, avšak důležitému vítězství nad Plzní 1:0. Brněnskému týmu už chybí jediný úspěšný zápas do finále.“nechtěli jsme je přejít první kolo, ale získat titul,“ upozorňuje.
Jak vnímáte, že Plzeň válcujete už 3:0 na zápasy?
Samozřejmě to vnímáme pozitivně. Jsme jediný krok od vysněného finále, to je výborná věc pro celý tým. To od nás vůbec nikdo nečekal. Nemůžeme se uspokojit. Plzeň má poslední šanci, aby sérii zvrátila. Udělá pro to všechno, aby sérii ještě vrátila domů. Musíme hrát až do poslední vteřiny, abychom se do finále dostali.
Jak se cítíte jako obránce týmu, který už dva zápasy nedostal branku?
(Smích) To přece není vůbec moje zásluha. Defenziva nejsou jen obránci, ale hra celého týmu. Perfektně nám pomáhají útočníci a vzadu máme skvělého gólmana. Prostě se cítím výborně.
Vzadu to hrajete hodně obětavě. Cítíte na protivnících, že už jsou hodně podráždění?
Tentokrát to nebyl hokej, ale boj. Spousta zbytečných provokací, šarvátek. Ale takové je play off. Jak chceme do finále my, tak chce i Plzeň. Já to vlastně chápu.
Vy už jste ztracené vedení 3:0 na zápasy v sérii zažil…
Ano. Proto říkám, že musíme hrát do poslední vteřiny. V dresu Slovanu Bratislava jsme takto vypadli s Trenčínem. V sezoně, kdy jsem získal jediný titul, nás Košice dotáhly na 3:3, ale nakonec jsme to ubojovali.
Připomenete tento fakt v kabině?
Ani ne. O takovýchto věcech nerad hovořím. A myslím, že je to zbytečné. Každý ví, o co hrajeme. Každý hokejista touží jen po těch nejvyšších příčkách. Po postupu do play off všichni říkali, že nemáme co ztratit. Já si myslím, že máme. Nehodlali jsme přejít první kolo, ale získat titul. Když už jsme se do té desítky dostali…
Byl to váš záměr, hrát ve třetím duelu s Plzní zezadu a vyčkávat?
Byl to úplně jiný hokej. Menší hřiště, větší tlak. Museli jsme si dávat dobrý pozor. Pro nás není podstatné, jestli hrajeme dobře dopředu. Máme skvělý výsledek 1:0.
Ten se vám povedl v play off netradičně už podruhé za sebou. Čím jste vždy o kousek lepší než Plzeň?
Určitě srdíčkem. Už jsme toho dokázali hodně, ale nám je to pořád málo.
Hned zezačátku utkání jste si šel po bitce sednout na trestnou lavici. Jak to vzniklo?
Viděl jsem obránce Modrého a pohledy se střetly. Chtěl do mě vrátit, tak jsem se zapřel. To se prostě v takových zápasech stává.
