Vyhledával spíš potemnělé prostředí bez televize. „Po zápase jsem nedokázal ujít dva metry bez toho, aby se mi netočila hlava," vzpomíná devětadvacetiletý slovenský reprezentant, jenž se na konci minulého týdne vrátil do brněnské sestavy a hned přispěl k výhře 4:1 nad Mladou Boleslaví.

Nyní v reprezentační pauze celý tým ještě nabírá kondici. Cítíte na sobě, že musíte zabrat o to víc po třítýdenním výpadku?

Dá se říct, že je to pro mě těžší, než pro ostatní. Po zranění jsem trénoval jen týden na ledě. Teď se do toho díky přestávce víc dostanu.

Po tvrdé ráně na EEG
V zámořské NHL zástupci soutěže v říjnu inovovali protokol ohledně otřesu mozku. Před sezonou kluby NHL vyšetřují hráče, kteří v předchozí sezoně prodělali otřes mozku. Absolvují prohlídku skrz software aplikaci X2 SCAT3 či písemné testy. V NHL úřaduje také tým čtyř lidí zvaných „Central Spotters." Jsou nezávislí na klubech a sledují zápasy na videu. Komunikují s kolegy, kteří sledují duel na stadionu. Pokud se jim zdá po hitu na hráči příznak otřesu mozku, nařídí jeho stáhnutí z utkání a vyšetření. Když elektroencefa­logram, neboli EEG, v areně neprokáže otřes mozku, hokejista pokračuje. „Zatím o tom neuvažujeme. Jsou to další náklady na specialisty, kteří by cestovali po republice. NHL je o jiném zázemí. Myslím si, že v ní ubude otřesů mozku. Od tvrdé hry se upustilo, navíc jsou flexibilní mantinely," řekl Deníku Rovnost ředitel extraligy Josef Řezníček.

Ve dvacátém kole 13. listopadu vás v Litvínově atakoval bek Karel Kubát. Vrátil jste se 9. prosince proti Hradci Králové při výhře 4:3. Překvapila vás takto dlouhá doba zranění?

Hned jsem věděl, že je zle. Trefil mě rovnou do brady a bylo mně špatně. Snažil jsem se do zápasu hned dostat, ale bylo to horší a horší.

Co vám lékaři přesně zjistili?

Měl jsem něco s krční páteří. Kvůli tomuto problému se mi točila hlava. Možná se to ale také týkalo otřesu hlavy.

Jak přísná je léčba u těchto typů zranění?

Vlastně jsem se nemohl dívat do mobilu, do počítače, nebo ani na televizi. Bylo mi pak pořád špatně. Chodil jsem k různým fyzioterapeutům na masáže, aby mi uvolnili svalstvo na krku, které bylo úplně stáhnuté po tom nárazu.

Na druhou stranu to byl očistec od veškerých digitálních technologií.

(smích) To je pravda. Když jsem se díval na telku, tak mi bylo asi nejhůř. Raději jsem to omezil na úplnou tmu.

V NHL nyní dohlíží na hráče dozorci, kteří je mohou poslat na vyšetření na stadionu. Co říkáte na systém, při kterém vás ligový zástupce v zápase odvolá z ledu?

Znám svoje tělo, takže vím, kdy už to dál nejde. Pokud to jde, raději hraji i přes bolest. Kdyby mě někdo poslal dolů, že se mu zdálo, že mi není dobře, budu asi naštvaný.

V zápase se tedy dostáváte do tranzu?

Pro mě je každý zápas důležitý. Když už jsem na ledě, jsem v zápalu hry. Když mi někdo ve finálovém zápase řekne, že musím na vyšetření… Nevím, jak bych reagoval. Bylo by těžké mě přesvědčit. (usmívá se) Když někdo schytá tvrdý úder do hlavy, tak to pravidlo chápu, ale každý své tělo trochu pozná. V Litvínově jsem po úrazu nedokázal jsem ujít dva metry bez toho, aby se mi netočila hlava. Pak je to jasné a zbytečné do utkání zase naskočit.

V neděli proti Mladé Boleslavi jste skóroval. Byl váš návrat podle představ?

Odehrál jsem po zranění v pohodě dva zápasy, takže jsem nadmíru spokojený. Posunuli jsme se v tabulce na druhé místo, což bylo důležité, protože nám týmy zespodu dýchaly na záda. Jsem za to rád a teď dělám kondičně vše proto, abych zvládl následující porci vánočních duelů.