Jak jste si užil jubileum?
Měli jsme rodinnou oslavu, která byla taková standardní. Málo alkoholu a hodně jídla. (smích)

Bývalý obránce Komety František Mašlaň zase slavil 85 let. Posedíte na narozeniny i s dalšími brněnskými legendami?
S Frantou Mašlaněm se na to chystáme v pátek společně. To je také standardní. Poněvadž se sejde skupina odsloužilých hokejistů. Pravděpodobně nás čeká tradiční výrobek od Milana Kokše, který udělá vynikající tatarák. To bude předkrm a poté uvidíme, co bude k mání. Asi přípitek, nějaká štamprle na zdraví a na zlepšení nálady.

Přišlo vám nějaké přání od bývalých spoluhráčů nebo různých klubů?
Jako vždycky se mi ozvaly Pardubice (mateřský klub – pozn. red.). Dále Honza Klapáč (bývalý hokejový reprezentační útočník – pozn. red.) a spousta dalších kluků od hokeje z Pardubicka, ale i odjinud. Dostal jsem přání od primátora, vedení svazu mi poslalo blahopřání. Nerad bych na někoho z gratulantů zapomněl. Potěšil mě hodně i šot v televizních novinách, kde se objevil rychlý průřez mou kariérou. Udělali mi to hezky. Vidět sebe na obrazovce je dost vzácné. V dřívější době jste ukořistil maximálně jednu dvě fotky, když jste měl známého fotografa.

Máte stále blízko k Pardubicím?
V Pardubicích jsem vyrostl, pak jsem šel na vojnu, zůstal tady. V Brně jsem víc jak padesát roků. Spíš už jsem Brňák. Do Pardubic teď už tak nejezdím, poněvadž člověk stárne. Dřív jsme pravidelně navštěvovali mé rodiče a manželčiny rodiče když byli naživu. Teď jezdíme za mou sestrou a bratrem od manželky. Ale také už tak jednou dvakrát do roka.

Blíží se vyřazovací části hokejových soutěží. Jako hráč jste zřejmě cítil napětí. I teď se těšíte na nejzajímavější část roku?
Kdo hokeji fandil nebo ho hrál, určitě u něj stoupá napětí. Zvlášť v době, kdy je hokej mediálně hodně sledovaný. Teď už jsem sedící divák. Jsem rád, že téměř každý den je v televizi dobrý hokej. Kometu teď budu samozřejmě sledovat s velkým zájmem i naživo. Chci chodit po dlouhé době na zimák a fandit. Některé kluky znám, a prožívám to s nimi.

Není to tak dávno, co jste byl s Kometou ještě na ledě a trénoval v ní brankáře…
Do roku 2007, pak už to nešlo. Reflex a postřehy, co je potřeba zlepšit, už jsou pak slabší. Potom je lepší se na hokej jen dívat.

Pamatujete si brankáře Komety Marka Čiliaka z jeho mládežnických let?
Zažil jsem ho ještě v době, kdy se hrála první liga. Marek tenkrát chytal za juniorku, chodil i s áčkem. Byl jsem s ním v kontaktu, znám ho dobře. Fandím mu a přeji mu, ať si zase vzpomene na loňskou sezonu a vrátí se do takové pohody, jako měl loni. Je to základ, když gólman chytá dobře, v play-off není možné, aby mančaft dostal tři čtyři góly.

Říkával jste, že pustíte dva maximálně, a když spoluhráči dají tři, vyhrajete…
(smích) Vím, ale to si možná někdo vymyslel. Spíš jsem si říkal, že dva góly jsou solidní. Ani ne vynikající, ani ne špatné. Ale že si řeknu, nepustím víc než dvě branky, je odvážné. Je to dobrý hec v kabině, ale určitě dneska každý z gólmanů jde do utkání s tím, aby nepustil žádný gól. V naší době se to stávalo málokdy, ale teď vychytají brankáři často nulu. Víc se brání, kluci nemají tolik času zamířit při střelbě. Navíc mě překvapuje obrovské množství zblokovaných střel. Je třeba padesát ran a dvacet jich je zblokovaných.

Minulé play-off Čiliak hodně přispěl k titulu…
Je dost obtížné, aby gólman udržel vynikající formu celou sezonu, bývají tam takové vlnky. Když se brankář dostane do pohody, to znamená fyzicky i psychicky, začnou ho puky trefovat. Super forma trvá čtrnáct dní, tři týdny, někdy týden. Je potřeba ji hlídat a tak nějak hladit. (úsměv) I štěstí hraje velkou roli. A vždycky se obrátí k tomu, kdo jde do toho s vervou. Potom vás trefí puk i když jste otočený zadkem do hřiště. Důležité je předvídání situace jak může dopadnout a podle toho dobré postavení. To si myslím, že Marek Čiliak předváděl loni v play-off úplně ukázkově.

Prožíval jste emotivně minulý rok zisk dvanáctého titulu?
Klukům jsme s bývalými spoluhráči hodně přáli, nejen jim, ale celému oddílu. Bylo hrozné napětí a pořád se čekalo a omílalo, proč se nedaří vyhrát titul. Z kluků to spadlo, získali ho po dlouhé době. Přeju mančaftu, aby se trofeji letos přiblížil a úspěch třeba zopakoval. I když obhajoba bude těžší. Teď kluci odehráli, co museli, šancí pytel, gólů málo. Jde o to, aby ze příležitostí padly nějaké branky a mančaft se zase dotáhl na své maximum. Pak se přidá zarputilost a rvavost. Nestačí jen zápas odehrát technicky a pěkně.