Jak těžké to pro vás bylo?

Prostě jsem si řekl, že to je hokej a chci si ho užít. Tak jsem si ho užil. (úsměv) Že bych šel do zápasu s tím, že něco musím, tak to vůbec.

Vychytal jste nejcennější nulu ve vaší kariéře?

Zápas skončil 1:0, takže určitě ano.

Mrzí vás ještě ten Vlasákův gól necelou minutu před koncem třetího utkání?

Já jsem na to zapomněl už ten večer. Došel jsem domů, vypnul se a zapomněl na ten zápas. Hodil jsem to za hlavu. Hned bylo další utkání a série se hraje na čtyři vítězství. Takže se nedá nad tím přemýšlet.

Po výhře ve čtvrtém utkání jste zase srovnali stav série. Cítíte psychickou výhodu?

Ani ne. Další zápas hrajeme v Plzni a začíná se za stavu 0:0. Série bude ještě zajímavá. Nikdo asi nečekal, že bude rychlá.

Kdyby Plzeň v neděli odskočila do vedení 3:1, asi by to už bylo hodně těžké. Cítili jste před čtvrtým utkáním tlak?

Vůbec jsem na to nemyslel. Na celý den jsem se úplně vypnul a nepřemýšlel nad tím.

Takže jste to bral jako přátelské utkání?

(Smích) To zase ne. Určitě jsem se soustředil. Ale kdybych přemýšlel nad tím, že musíme vyhrát, tak by to dopadlo hůř.

V zápasech dochází k mnoha potyčkám. Chodí i do vás hráči Plzně tvrdě?

Právě že ne. Kluci mě brání, nikoho ke mně nepouštějí. Nikdo mě nějak neseknul. Musím za to spoluhráčům poděkovat.