Sedmnáctiletý německý útočník, jehož rodiče pochází z České republiky, v sezoně hrál i po boku tří českých hokejistů, obránce Filipa Hadamczika a útočníků Marcela Barinky a Erika Čermáka. „Docela dobře se zapracovali, protože každý tady umí anglicky. Byli jsme kamarádi. Ukázali nám, jak se hraje dobrý hokej,“ pochvaluje si Varejcka spolupráci s vnuky kouče Aloise Hadamczika Filipem a Marcelem, synem beka Komety Michala Barinky.

Primárně se však v Salcburku zaměřují na rakouské či německé mladíky. „Startujeme s kluky, kterým je čtrnáct, a chceme je tu mít minimálně tři roky. Pracujeme ale s hráči až do dvaceti let. Každý je tu vítán,“ hlásí Helmut de Raaf, ředitel rozvoje akademie.

Mladí hokejisté využívají tréninkový luxus. Dvě hřiště s evropským rozměrem, šest prostorných kabin a fitness centrum s moderně vybavenou posilovnou. „Přihlásíte se pod svým jménem a heslem a začnete cvičení. Chodí nám z něj reporty. Hráč si třeba vybere, že chce mít asistenci kouče. Měří se i správná rychlost zvedání závaží a intenzita,“ popisuje systém klubový analytik Michael Obermair.

Trenéři jsou talentům vždy při ruce. Každý mládežnický celek má realizační tým o sedmi lidech. I bruslařský trenažér s pohyblivým umělým povrchem zvaný skatemill je pod kontrolou koučů. „Na trénink bruslení máme speciálního trenéra. Jsou tu i čtyři branky. Můžu si na nich kdykoliv cvičit práci s pukem nebo střelbu,“ povídá útočník Braidan Simmons-Fischer, syn generálního manažera národního týmu Jiřího Fischera.

Hokej je jedna věc, ovšem škola ještě důležitější. Nestrpí se žádné ulívání. „I hráči z jiných zemí mohou dokončit svou školu s online programem. Zaměřujeme se na to, ať jsou kluci dobří ve studiu, preferujeme to před sportem. Když máme pohovory, jako první se zeptáme na učení,“ říká De Raaf.

Dbá v akademii na výchovu. Do jídelny nepatří čepice a mobily, ty se nechávají před ní. „Přijde mi to normální. Dvakrát týdně také jdeme dolů do prádelny a pereme si naše oblečení, o hokejové věci se nám tu postarají. Člověk si musí zvyknout žít sám, bez rodičů. Chvíli to trvá,“ uznává jeden z lídrů týmu Varejcka, že se mladíci v akademii ze začátku cítí izolovaně.

Škola a zápasová vytíženost tomu dává zapomenout. Salcburští mladíci sehráli za sezonu okolo osmdesáti duelů. Mimo extraligu staršího dorostu absolvují i turnaje ve Švédsku, Finsku či zámoří. „Furt se zlepšujete. Máme sedm tréninků za týden, v sobotu a neděli pak hry,“ sděluje Varejcka.

Přes příbuznou akademii Red Bullu Mnichov prošel třeba Němec Dominik Kahun, který nyní míří do NHL. Ale jediné, co ještě chybí Salcburku, je vychovat víc světových hvězd.

V Rakousku a Německu je stále omezená základna talentů oproti jiným evropským zemím. Někteří hráči ze Salcburku míří na sever Evropy či do juniorských zámořských soutěží.