Rivalitu mezi Prahou a Brnem vnímá moc dobře. Však má svůj původ taky dost často na talíři. Hokejový útočník brněnské Komety Radek Dlouhý pochází ze slávistické líhně, přesto patří ke služebně nejstarším borcům v modrobílém týmu. „Kluci mi pořád říkají, že jsem cajzl. Mluvím s pražským přízvukem a dávají mi to znát,“ směje se osmadvacetiletý útočník. Dnes se opět představí v O2 Areně, která bude patřit především modrobílé barvě.

Se slávistickými hokejisty jste i nadále v kontaktu. Povězte, jak vnímají brněnský nájezd do Prahy?
Těší se. Všichni hráči, kteří přijedou do Ronda, si atmosféru pochvalují. V O2 areně proto bude snad velmi podobná. Když jsem se bavil s klukama, říkali: No co, už jsme se letos smířili s tím, že budeme hrát s Brnem čtyřikrát venku.

Opravdu?
Jo jo. Když na ně obvykle chodí tři čtyři tisíce lidí, taky to není nic příjemného.

Nemáte strach, že by v O2 Areně mohly vypuknout nepokoje mezi oběma fanouškovskými tábory?
Myslím si, že brněnští i slávističtí fanoušci jsou slušní. Snad to v hledišti nebude nijak vyhrocené, aby se nikomu nic nestalo.

Fotbalista Petr Švancara už v létě hlásil, jak se těší na dálnici, kde budou všichni troubit. Co vůbec zažívá váš autobus na cestách?
Stává se, že na nás lidi troubí, ale já většinou spím. (smích) Když jsme na Slavii jeli loni, na dálnici byla zácpa. V koloně na nás mávali. Cítil jsem se moc příjemně.

Švancara také říkal, že pro Moraváka neexistuje nic lepšího než porazit Pražáky. Jak jeho slova vnímáte vy, když z Prahy pocházíte?
Moraváci se chtějí vždycky vytáhnout. Já teď bojuju za Kometu, takže se musím vytáhnout s nimi.

Taky cítíte na vlastní kůži rivalitu Brna s Prahou?
No, kluci mi pořád říkají, že jsem cajzl. Mluvím s pražským přízvukem a dávají mi to znát. Jsme tu naštěstí s Protivkou (Tomáš Protivný, odchovanec Sparty – pozn. red.) dva. Já zase klukům říkám, že musejí mluvit česky, že jim moc nerozumíme.

Na hantec se chytáte?
Docela mu rozumím, ale vždycky se musím trošku smát, protože je pro mě neobvyklý. Raději klukům odvětím, ať mi věty přeloží.

Probíráte už zápas v kabině?
V novinách se píše, kolik se na utkání chystá lidí. A kluci, kteří zápasy loni nezažili, se samozřejmě ptají, jak bude utkání vypadat. Minule to byl masakr. Deset tisíc fanoušků může udělat nádhernou atmosféru.

V Pardubicích se zase chystá zápas pod širým nebem. Můžete srovnat, jak k takovým utkáním přistupujete?
Každý bude mít svá specifika. Venku jsem ještě nehrál, v Češku to bude poprvé v historii. Určitě půjde o úplně nový zážitek. Doufám, že fandů přijede ještě víc než do Prahy.

Třeba i kvůli vám. Občas se totiž vrháte bez zábran do střel. Máte posunutý práh bolesti?
Ne, přijde to v zápalu boje . Máme v týmu víc hráčů, kteří padají do střel. Je to naše práce. Chceme pomoct týmu.

Musíte mít na tuto činnost odhad nebo cvik?
Jasně. Nemůžete jen bezhlavě padat. Ale jde o velmi rychlé okamžiky. Vidíte, že hráč napřahuje, chcete zabránit střele. Samozřejmě musíte skákat s ohledem na to, jestli je protihráč pravák nebo levák, abyste šli proti střele hlavou napřed. Ale stane se, že někdy skočíte blbě a dostanete do pusy.

Když z podobné situace jedete sám na branku, cítíte bolest?
Když jste předtím na ledě třeba minutu, nohy určitě nejsou optimální. (smích) Ale když jedete sám na bránu a vidíte možnost dát gól, na nějakou bolest nemyslíte.