Včera společně se třinácti hokejovými kamarády vkročil po červeném koberci na ledovou plochu brněnské haly, a pak si užíval ovace. „Ze spousty hal jsem na to zvyklý, ale v Brně je to novinka. To mě moc potěšilo,“ líčil své Černý, který před pár dny oslavil devětašedesáté narozeniny.

Podobné setkání hvězd se dříve „nehodilo“. Nejdříve tomu nenahrávaly politické poměry, v devadesátých letech se klub zmítal v krizi a „nebyl čas“ na vzpomenutí velkých osobností. Veterány rozhodně nelákal ani vstup do haly Rondo, jejich domov byl Za Lužánkami. Teď klub konečně připomenul osobnosti, kteří udělali z Komety legendu.

„Pro kluky možná nebyl takový problém přijít do Ronda. Spíš to bylo tím, že dříve nikdo neprojevil zájem. Dnes je vidět, že vedení dělá pro klub hrozně moc. Lidi to na Kometu zase táhne. Ale pořád si myslím, že jich ještě málo,“ tvrdí Černý.

Rád vzpomíná na historii a upozorňuje, že právě díky ní zná celá země klub, který získal jedenáct titulů.
„Slávu Komety udělali ti staří hráči. A přispívá k tomu i práce současného vedení. Lidi si možná neuvědomují, že klub má hrozně moc fandů v okolí a po celé republice. Všichni Komeťáci se zase začínají probouzet a já jsem moc rád,“ usmívá se Černý.

Na včerejší oslavy pětapadesátého výročí bude rád vzpomínat.
„Je krásné, že celá hala ty kluky viděla. Díky tomu je poznají také lidé z mladší generace a nezapomenou na ně,“ uzavřela hokejová osobnost.

Josef Černý

Čtyřikrát na OH (1960,1964,1968,1972) – stříbro a dva bronzy
Dvanáctkrát na MS – pět stříbrných a pět bronzových
1958-1978 – RH Brno
403 branek – jako 1. československý hokejista překonal hranici 400 gólů

VLASTNÍ POHLED

Důstojná pocta. Některé z brněnských legend už se jí nedočkaly. I tak včera čtrnáct osobností přišlo, aby společně s věrnými fandy oslavili 55. narozeniny klubu.
Machač, Potsch, Kepák, Mašlán, Meixner, Winkler, Černý, Karel Ševčík, František Ševčík Farda, Nadrchal, Kolouch, Skopal a Vlastimil Bubník. Co jméno, to ikona brněnského a celého československého hokeje. Někteří z nich na ledové ploše neskrývali dojetí, že se dočkali okamžiku, kdy jim aplauduje zaplněné hlediště.
Jejich dresy nevisí pod střechou, jejich trofeje se neblýskají v síni slávy. Jenže o takovou slávu v „komunistickém výplodu,“ kterým je hala Rondo, legendy ani tolik nestojí. Jejich hala Za Lužánkami je polorozbořená.
Přesto jsou rádi, že se na jejich úspěchy nezapomíná a hokejový pojem Kometa nezaniknul. Klub žije dál a podle všeho se blýská na další krásné časy. Kometo, všechno nejlepší!