Pěsti tasil i nevelký domácí brankář Sasu Hovi, který se ve třetí třetině na pár okamžiků „přeměnil“ ve slavného kanadského rabiáta v masce Rona Hextalla. „Ale já nikomu ruku nezlomil,“ usmíval se blonďatý Fin. Narážel na situaci ze třetí třetiny, kdy ho za brankou fauloval útočník Mikulík. Pak se strhla mela.

Podruhé v krátké době jste se přimísil do šarvátky. Proč?
Jsem brankář, který když hraje, je plný emocí. Zápas proti Boleslavi byl hodně vyhecovaný, pak stačí málo…

Pěstní souboje tedy nevyhledáváte?
Nenervuju se, když není z čeho. Zákrok boleslavského hráče byl úplně zbytečný. Nevím, proč to udělal. Pak se omlouval a říkal, že nechtěl… Ale za stavu 5:0?

Takže se se bitkám nebráníte?
Na ledě myslím na to, že musím makat a chytat puky. Na rvaní nemyslím a ani nemusím. Máme tady silnější borce. (smích)

Těsně před koncem jste po gólu Vrbaty přišel o čisté konto…
Škoda, dostal jsem branku trošku zbytečně. Vrbata byl poslední hráč z Boleslavi, který makal. Ostatní už zpomalili, nechtěli střílet góly. Vrbata mě trochu překvapil.

Jak vůbec dostal puk za čáru?
Stál za brankou a já nečekal, že tak zrychlí. Byl jsem měkký a pomalý, vytáhl jsem lapačku, ale on puk dobře trefil.

Dva poslední zápasy jste zvládli výborně, tým dokonce nastřílel 14 branek. Jak se cítíte?
Jsem spokojený. Hlavně mě těší, jak společně bojujeme. Dobrou náladu z kabiny přenášíme i na led. Pokud budeme držet pohromadě, užijeme si krásnou sezonu.

Proti Boleslavi jste úkol zvládli. Potěšil vás další sebevědomý výkon mužstva?
Konečně jsme ukázali hru, kterou chceme předvádět. Nejde o nic těžkého. Chce to hodně bruslit a chytit začátek. V předchozích zápasech jsme pořád zkoušeli něco jiného, teď jsme dodržovali systém a výsledky podle toho vypadají.