Nenastal jeho čas na nominaci do reprezentace? „Je něco krásného, když můžete reprezentovat. Ale myslím si, že pozvánka nepřijde, ani kdyby padaly trakaře," pousměje se trpce v rozhovoru pro Deník Rovnost dvaadvacetiletý gólman, jehož vyhlásili za hvězdu měsíce září ve finské lize.

Zatím jste odchytal dvaadvacet zápasů, o polovinu víc než bývalý finský reprezentační brankář Teemu Lassilla. Čekal jste to před sezonou?

Věděl jsem, že budu chytat víc než loni, ale počet duelů mě překvapil. Jsem strašně rád. V klubu zatím neurčili jedničku, i když to zatím asi vyznívá z toho počtu zápasů. V sezoně se ale může ještě stát cokoli.

Tappara vede finskou ligu o čtyři body před druhým týmem KalPa. Je zvlášť po loňském titulu Tappara lídr finského hokeje?

Posledních čtyři pět let se tady dějí pozitivní věci. Je radost tady chytat. Čtyřikrát jsme byli ve finále, z toho jednou se nám podařilo vyhrát. Lidi nás možná pasují do role favorita, ale v týmu si to nepřipouštíme. Favoritů najdeme v lize víc.

Hlodá ve vás proč nepřišla reprezentační pozvánka?

Za reprezentaci bych byl strašně rád. Lhal bych, kdybych řekl, že mě to nemrzí. Podle mě byly určité chvíle, kdy mohla nominace přijít. Myslím si, že pozvánka nepřijde, ani kdyby padaly trakaře.

Dominik Hrachovina
·Narozen: 29. srpna 1994 v Brně (22 let)
·Výška: 179 centimetrů
·Váha: 83 kilogramů
·Současný klub: Tappara Tampere
·Kariéra: Kometa Brno, Havířov, Finsko – TuTo (juniorský tým Turku), Tappara Tampere, hostování – LeKi, HPK Hämeenlinna
·Reprezentace: U18 – 1 zápas, U19 – 5, U20 – 4
·Statistiky v Tappaře: 22 utkání, průměr 2,25 gólu na zápas (15. místo v Liize), kolega Teemu Lassilla (10/1,92)

Doplácíte na to, že nechytáte v ruské či české soutěži a na očích jsou více jiní brankáři?

Možná to tak je. Při listopadové reprezentační přestávce to trenér Josef Jandač odůvodnil, že chtějí, abych chytal delší dobu dobře. Řekl jsem si, že má pravdu, ale přesto nad tím přemýšlím. Loni jsem totiž už naskočil dvakrát v play off a celkově jsem odchytal přes dvacet zápasů. Možná někomu nevoní, že jsem se prosadil jinde než v české brankářské škole. Nikomu to ale za zlé nemám. Českou republiku miluju, reprezentovat by pro mě byla čest.

Finskou školu jste okusil už v patnácti letech. Byl to těžký přesun?

Naštěstí mě první měsíc puky opravdu trefovaly. Nemusel jsem plakat nikomu na rameno, že se nedaří, a vlastně jsem ani neměl komu. Přijel jsem do Finska, o němž jsem nic nevěděl. Jen to, že tady bude hodně sněhu. (usmívá se) Byl jsem tu sám a neuměl finsky, ale s angličtinou jsem problém neměl. Doma je doma, ale jsem tady rád.

Polární noci ve Finsku už vám nedělají problém?

Už jsem si zvykl. Býval jsem ale hodně unavený. Člověk přijde v devět hodin ráno na zimák a ještě je skoro tma. Odchází o půl třetí odpoledne a už začíná být pomalu šero. Do toho, když se vám zrovna nedaří, je to na palici. Na druhou stranu tady lidé jinak uvažují. Jsou stokrát klidnější a pozitivnější než u nás.

Bydlíte u některé finské rodiny, nebo jste soběstačný?

Mám už dva roky zařízený byt. První rok ve Finsku jsem chviličku bydlel s rodinou v Turku. Poté od šestnácti let, když jsem podepsal smlouvu s Tapparou, jsem byl na bytě sám.

Proč jste zvolil tento neobvyklý kariérní postup?

Sešlo se víc věcí. Pár roků zpět ještě na tom nebyl dorost Komety, tak jak teď. S tátou a agentem jsme si řekli: pojďme zkusit něco jiného. Ve Finsku je nejlepší brankářská škola na světě. V té chvíli šlo o nejlepší možné rozhodnutí.

V čem vás zlepšuje přístup finských trenérů?

Každý den máme k dispozici svého trenéra. Od dorostu v Tappaře se mi věnuje čtyři roky jeden kouč, s kterým trénuju dvakrát denně. Nejsem moc vysoký. Snažím se být hodně na nohách a dostat se s nimi, kam to jde, než abych se klouzal po kolenech. Je to u mě tak napůl, možná jsem takový hybrid. (směje se)

Váš otec Petr Hrachovina trénuje brankáře znojemských Orlů. Radí vám hodně?

Teď už je to mírnější, ale pořád jsme samozřejmě v kontaktu. Tátu jsem hodně sledoval, když chytával, byl jsem často na stadionu. Táta mě zajímá…ale i mamka. Asi by neměla radost, kdybych ji nezmínil. (směje se)

Sledujete pečlivě výsledky Orlů na dálku?

Celkově mě moc netáhne sledovat hokej dopodrobna. Ale o Znojmu přehled mám, mám ho rád a znám tam hodně kluků. Sleduju ale i Kometu, protože jsem Brňák a vždy jsem byl. Jinak fandím i Peťovi Hubáčkovi v Pardubicích.

Znáte se s ním z finské ligy, když hrával v Jyväskylä?

Vždy jsme se bavili. Oba jsme Líšňáci. Když se tam hraje fotbal a jsme v Brně, dáme pivo a jdeme se podívat.