„Byl to prostě Brambor. Dobrý hokejista, který ve své kariéře vystupoval vždy sám za sebe. Kromě hokeje se spoluhráči moc nekomunikoval a nikam nechodil. Daleko otevřenější a víc kamarádský se stal až později po konci kariéry,“ uvedl pro Deník Rovnost jeho bývalý spoluhráč z Brna i národního týmu Richard Farda.

Rodák z Vojnova Městce Jiřík zažil první mistrovský titul v československé nejvyšší soutěži v Kladně v roce 1959, ale většinu kariéry spojil s Brnem, kam zamířil na vojnu. Na jihu Moravy oslavil pět mistrovských titulů a vstřelil 242 gólů. Charakteristický byl svým pohybem před brankovištěm, odkud většinou skóroval. „Byl udělaný a hodně tvrdý. Řezal se tam s obránci a hodně branek dal díky teči nebo dorážce,“ líčil Farda.

Jiřík zářil také na mezinárodní scéně. Nejcennější medaile mu sice chybí, na mistrovstvích světa ovšem vybojoval pět cenných kovů, dva stříbrné a tři bronzové. Jedno stříbro a bronz má také z olympijských her. Na šampionátu ve Stockholmu v roce 1969 byl jedním z iniciátorů přelepení rudé hvězdy na národním dresu páskou na protest proti sovětské okupaci. Vládnoucí režim toto gesto vzdoru překvapivě nechalo bez potrestání. „Nevěděli jsme, že něco takového chystá. Jedna kabina pro nás byla malá, takže my mladí jsme měli přístavbu, když se šlo po schodech nahoru. Jarda Jiřík a Jarda Holík pak za námi mladými přišli, že si tu hvězdu přelepili,“ vzpomenul Farda.

Michal Krištof je novou posilou Komety.
Slovenská enkláva sílí. Do Komety přichází reprezentant Krištof

Nesmazatelně se Jiřík zapsal do dějin tuzemského hokeje především tím, že se v sezoně 1969/1970 jako první hráč dostal do NHL, kde na tři zápasy oblékl dres St.Louis Blues pod vedením legendárního trenéra Scottyho Bowmana. V zámoří se mu ale nevedlo, v nejslavnější lize světa naskočil jen do třech zápasů, zbytek strávil na farmě v Kansas City. „Dával góly díky tomu, že se dokázal postavit před branku. V zámoří to přes dvoumetrové kanadské obránce tak nešlo. Ti mu nedovolili jen stát před brankou a proto se mu v NHL nevedlo,“ shrnul Farda.

Brzy se vrátil do Brna, s nímž vybojoval ještě stříbrnou medaili. Po konci hráčské kariéry v roce 1975 začal koučovat. Vedl třeba Kometu, švýcarský národní tým nebo slovenskou Nitru. Jeho velkou vášní se později stala letadla, což se mu stalo osudným. „Na naše srazy vždy přilítl. Jarda Holík už tehdy říkal, že to s tím spadne. On se tomu jen smál,“ doplnil Farda.