Pak už jen Hrouda, jak mu spoluhráči říkají, potřeboval hromadu trpělivosti. Půl roku se totiž léčil se zraněným ramenem. „Snažil jsem se tomu nepodat, ale bylo to hodně těžké období, asi nejtěžší,“ říká šestadvacetiletý kanonýr Komety.

Od středy už trénuje naplno a v sobotu s velkou pravděpodobností naskočí do přípravného zápasu proti Pardubicím. Nepříjemné období mu budou připomínat jen zpevňující titanové destičky. „Jsou vstřebatelné. Už mi zůstanou. V levém rameni už je mám, teď jsem si označkoval i to pravé,“ usmívá se centr, který měl utržený zadní sval a prasklé kloubní pouzdro.

Vaše spoluhráče v Pardubicích čeká v „uvozovkách“ jen další přípravný zápas. Jak ho budete vnímat vy, půlrok bez utkání musel být ubíjející…
Jasně. Pro hráče je vždycky těžké, když může jen trénovat a bruslit, ale nemůže si zahrát zápas. Jsem rád, že můžu konečně nastoupit. Moc se těším. Samozřejmě budu mít v podvědomí, co udělá rameno, ale pevně doufám, že budu v pořádku.

Takže už zažijete takovou miniextraligu?
(úsměv) Ani ne. Důležité je zápas ustát bez zranění a připravit se pořádně na ligu.

Podvědomě si tedy rameno budete na ledě hlídat?
Určitě jo, ale s první ranou, kterou do ramene dostanu, a přežiju ji, respekt spadne.

Loni jste po individuální stránce zažil vynikající sezonu, jenže pak přišly dlouhé měsíce marodění. Bylo to pro vás nejhorší období?
Bylo. Hlavně jsem si říkal, ať se zranění nepoddávám, ale léčba trvala hrozně dlouhou dobu. Pro návrat jsem dělal všechno. Dvě rehabilitace, bazény, tréninky, ale šlo to pomalu.

Původně jste měl být v pořádku už na začátku léta. Nastaly nějaké komplikace?
Ani ne. Tělo se s léčbou pomalu vyrovnávalo. Sám jsem byl překvapený, že je to tak dlouhé. Jenže nemá cenu léčbu uspěchat, ať se něco nestane a zase třeba čtvrt roku nemarodím.

Říkal jste, že už máte titanové destičky i ve druhé ruce. Jste ke zranění ramen náchylnější?
Je to možné. V obou případech jsme byl trošku nepozorný. S levým ramenem se mi to táhlo od žáku. Tenkrát jsem nečekal souboj a spadl jsem na záda a na rameno. Druhé rameno už načaté bylo a vletěl mi do něj zezadu hráč.

Včera jste mohl poprvé naplno trénovat. Jak jste se cítil na tréninku?
Stav ramena se pořád zlepšuje. Minulý týden jsem je při střelbě už vůbec necítil, což je pozitivní. Doktoři říkají, že by mělo držet. Samozřejmě ruku ještě musím posílit.

Už jste se objevil i v přesilovkových formacích…
Do různých herních situací jsem se zapojil až dneska (ve středu – pozn. red.). Minulý týden byl ještě rozbitý zájezdem do Rakouska, takže jsem přišel na řadu až teď. Přesilovky jsem nacvičoval s Hubasem (Hubáčkem) a Romanem Eratem. Uvidíme, jak nás trenér na zápas postaví. Ale trénoval jsem s nimi. (úsměv)

Jak vidíte svoji formu, asi nečekáte, že Pardubicím hned nasázíte tři branky?
Co se týče fyzičky, myslím, že na tom zle nejsem. Trénoval jsem, ale jde o herní praxi, kterou musím za následující tři týdny získat. Je to něco jiného, než když bruslíte délky tam zpátky a nejste s klukama v kombinaci třeba dva na dva tři na tři. Snad se do formy dostanu. Samozřejmě by bylo hezký, kdybych dal v Pardubicích hned gól. (úsměv) Ale rozhoduje se až v lize.

První sezonu v Kometě jste se zapsal jako nejlepší střelec týmu. Po zranění bude asi ještě těžší dostát své roli.
Na očekávání jsem připravený. Pro mě je hlavně důležité, ať jsem stoprocentně zdravý. Výkony pak přijdou.

Dáváte si třeba nějaký gólový cíl?
Člověk má mít vysoké cíle, ale já jsem skromný člověk. Pro mě bude důležité, abych nějaký gól dal, ale hlavně se mužstvu musí dařit lépe než loni. Samozřejmě budu rád, když k tomu co nejvíc přispěju.

Může zúžená ledová plocha v Kajot aréně vyhovovat vaší hře?
Zúžené hřiště je super. Můžeme se víc dostávat do šancí, střílet a hra diváky víc vtáhne.

Jak vnímáte současnou sílu týmu?
Jsem přesvědčený, že zažijeme výbornou sezonu. Přišla řada výborných hráčů, který tým oživili. Teprve extraliga ukáže, na co opravdu máme, ale přípravu jsme odstartovali dobře.