Kliknutím zvětšíteJeho pouť začíná dopoledne v rodném Hodoníně, kde nejprve navštěvuje městskou radnici a následně místní hokejovou halu. „Každý, kdo si vzpomíná na situaci před dvaceti lety, ví, že v Hodoníně nebyl zimní stadion. Trénoval jsem tenkrát v Břeclavi a Michalův otec Petr za námi přišel, zda s námi může jeho syn jezdit. Sice jsme trénovali kluky o rok starší, ale to nevadilo,“ vzpomíná jeden z prvních Kempného trenérů Zdeněk Ševela.
Ten si stejně jako ostatní vychutnává triumf svého bývalého svěřence. „Už tehdy byl vynikající bruslař, což mu zůstalo dodnes a je to jeho velká přednost. Samozřejmě mě těší, že se klukovi z Hodonína povedla taková věc,“ líčí Ševela.
DRUHÝ DOMOVY
Čas je neúprosný, s Kempným se v Hodoníně všichni fotit nestíhají. Washingtonského beka čeká ještě jedna štace. Míří totiž do Brna, kde svou kariéru jako sedmnáctiletý naplno započal. „Mám Brno rád a beru jej jako druhý domov. Nevím, kam mě kroky zavedou, ale doufám, že vše půjde dobře a jednou se vrátím domů,“ usmívá se nyní o deset let starší Kempný.
Zatímco před jeho příjezdem vydatně prší, krátce před startem akce v DRFG Areně se v Brně najednou vyčasí. Jako by Stanley Cup nechtěl, aby se slavilo za deště.
BRZY ZNOVU
A už to začíná. Zaplněná brněnská hala, kam si našlo cestu odhadem víc než tři tisíce nadšenců, sleduje na multimediální kostce nad prostorem ledové plochy Kempného cestu od kolébky až po zisk poháru pro vítěze NHL. „Je neskutečné, kam až to dotáhl. Washingtonu jsem hrozně moc fandil, vlastně přeju každému klubu, kde hrají Brňáci. Doufám, že se brzo dočkáme Stanley Cupu znovu a doveze jej náš Martin Nečas (popere se o něj v dresu Caroliny – pozn. red.),“ přeje si jeden z návštěvníků akce Michal Tománek.
Za hlasitého aplausu vstupuje Kempný na pódium a zvedá pohár nad hlavu. Tenhle pocit se mu zřejmě nikdy neomrzí. „Váží asi patnáct kilogramů. Když ho člověk drží trochu déle, je to cítit,“ usmívá se Kempný.
83
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
