Jedenačtyřicetiletý kanonýr se připravuje aspoň mimo ledovou plochu. „Snažím se na tom špatném vidět i dobré věci. Zranění je na ruce, takže můžu posilovat nohy a neztrácím svalovou hmotu. Třeba ve středu jsem dopoledne trénink v posilovně, odpoledne jsem měl dlouhý program na kole," přiblížil nejlepší brněnský střelec minulé sezony.

Po zranění byl Ton doma v Kladně, od tohoto týdne se už připravuje znovu v Brně. „Využil jsem toho času a šel k zubaři kvůli zranění z konce základní části minulé sezony. Šel jsem na větší zákrok, který se nějaký čas hojí a nemůže se po něm trénovat. Mám dobrého zubaře, který mě vzal přednostně," řekl Ton.

Za spoluhráči do brněnské kabiny tak tento týden přišel se zraněnou rukou a sešitou pusou. „Když mě kluci viděli oblečeného, mysleli si, že jsem přibral. Ještě mám tváře oteklé. Tak jsem jim říkal, že jsem se kvůli tomu ani neholil a stejně to poznali. Pak se kluci vyptávali co a jak. Uvidím, jak se budu hojit,"popsal s úsměvem rodák ze Slaného.

Ze svého zranění svalu na ruce veterán nikoho neviní. „Byla to smolná situace u mantinelu, které se v hokeji stávají. Víc mě štve, že už to bylo pár minut do konce. Něco podobného jsem zažil ještě ve Spartě, kdy jsem ke konci zápasu jel sám na brankáře a šlápl mu na hokejku. Při pádu na mantinel jsem pak nechal hokejku v ruce a zlomil si vřetenní kost," přirovnal Ton současné zranění k devět let staré události.