Jste definitivně rozhodnutý, že už na led nevyjedete?

Určitě. Vždyť to bylo hrozné, co jsem tady vyvedl. Pětadvacet let bylo skvělých, konec je trochu smutný. Loni jsme měli sezonu skvělou, letos jsme vypadli.

Proč vám postup unikl?

Chtěli jsme zase jít do play off, to jsme splnili, takže i letos byla sezona v pohodě. Jenže když teď v šesti zápasech mají mužstvo táhnout nejlepší hráči a ukáže se, že nejlepší nejsou, je to problém. Ti, kteří tým měli táhnout, ho netáhli. Beru to i na sebe.

Jak jste se v posledním zápase cítil?

Jsem asi rád, že už je to za mnou. Zažil jsem skvělých pětadvacet let, hokej mi bude chybět, hlavně parta. Těšil jsem se i na tento zápas, ale hrozně jsem se trápil. Byla to i úleva, chyběla mi lehkost, bylo to urputné. Marnost. Nejhorší je, když člověk chce, ale už mu to zdraví nedovolí. Pak je na ledě trochu trapný. Je čas jít.

Ale mladí plzeňští hráči vám udělali radost…

Hráli skvěle, dostali nás zpět do zápasu. Chtěl jsem jim pomoct, ale nešlo mi to. V kabině jsem jim poděkoval, mají vše před sebou. Říkal jsem jim, ať si dávají pozor, protože kariéra uteče rychle a finále zase dlouho nemusí být.

Mrzí vás, že jste se nerozloučil doma?

Možná je to tak i lepší. (úsměv) Naši fanoušci jsou skvělí a my se s nimi ještě nějak rozloučíme.

Letos končí víc hráčů úspěšné generace, například Milan Hejduk či Václav Prospal. Domluvili jste se?

Bylo načase. Všem je nám kolem čtyřiceti. Musíme to nechat na mladých.

Ale Jaromír Jágr pokračuje…

Ten pojede ještě pět let. (smích) Jsme rádi, že nám pořád dělá jméno ve světě. Český hokej teď trochu upadá, ale on je pořád světlo, které v něm máme.