Vždyť Jakub s hokejem začínal přece jako vy v Plzni. Co na to vaši přátelé?

Jenže současný hokej není o klubové věrnosti. Hrajete tam, kde vás chtějí. Jakub po návratu ze zahraničí hrál ve Spartě a teď je v Kometě. A já mu fandím, ať je, kde je.

Ve středu si v Plzni vybojovala mečbol Kometa. Tipnete si, jak dopadne dnešní zápas v Brně?

Tipovat nebudu, ale přál bych si, aby Kometa dotáhla sérii k postupu. Asi tím fandy Škodovky zklamu, ale je to i proto, že o víkendu odjíždím mimo Plzeň a nechtěl bych o něco přijít (úsměv).

Co říkáte průběhu série?

Očekávalo se, že bude dlouhá. A zatím mi přijde, že Brno zvládá klíčové momenty lépe. Vycházejí mu začátky utkání, Plzeň pod tlakem obhajoby mistrovského titulu mi přijde až moc svázaná. Možná je to i věkovým průměrem. Na straně Škodovky je větší zkušenost, ale možná taky přemíra zodpovědnosti, která s léty přichází. Když jste mladý, tak snadněji hodíte neúspěch za hlavu. Ale pořád ještě není dobojováno a Plzeň se jen tak nedá. Konečně i loni dokázala s Litvínovem otočit čtvrtfinále z 2:3 na postup. Takže bude to ještě boj.

Škodovce půjde už o bytí a nebytí. Stejně jako vám ve stříbrné sezoně 1991/92 během semifinále s Vítkovicemi. Vzpomínáte si?

Samozřejmě. Po dvou zápasech v Plzni byl stav srovnaný 1:1, ale v první odvetě u soupeře přišla studená sprcha v podobě porážky 0:8. Hrálo se jen na tři vítězství a další den mohl být konec. Jenže nic takového jsme si nepřipouštěli. V takových chvílích je to hlavně o sebevědomí. Měli jsme zkušený tým, který byl pohromadě pár let a Martin Straka zrovna začínal svou skvělou kariéru. A také jsme to dokázali. Druhý zápas ve Vítkovicích jsme vyhráli 3:0 a sérii jsme potom dotáhli v památném zápase doma, kdy radostí z postupu chytl i stadion. To už jsem zase hrál, ale v těch dvou utkáních na severu Moravy jsem vinou zranění v obličeji chyběl. Ve finále jsme už sice nestačili na Trenčín, ale pro mě to byla skvělá tečka za působením v lize. Kariéru jsem pak už jen dohrával ve třetí německé lize.