Bál jste se před posledními duely základní části zranění?
Na to člověk nemůže myslet, kdyby ano, je větší pravděpodobnost, že se něco takového stane. Šel jsem do zápasů i soubojů normálně. Co se má stát, se stane.

Narazíte na Vítkovice. Berete takového soupeře prestižněji?
Samozřejmě se těším. Je to play-off a navíc proti klubu, kde jsem začínal. Mám obrovskou motivaci je porazit a dokázat jim, že jsme lepší. Doufám, že vyhrajeme.

Vypíšete něco do kabiny za postup?
Bohužel musím, kluci asi budou chtít, ať něco dám. Budu jedině rád, když se postoupí a nějakou svačinku vypíšu.

Jak se změnily Vítkovice pod trenérem Jakubem Petrem?
Tým se vyvíjel, tři roky pracovali, aby dosadili správné hráče. Systém dozrál a udělali kus práce, navíc jim výborně chytá Patrik Bartošák, což je základ jejich úspěchu. Tým hraje velmi obětavě, dělá hodně práce do obrany, nebude jednoduché přes Vítkovice projít.

Trenéra Petra jste zažil v mládežnických kategoriích. Jaký je?
Dost ambiciózní, zdobí ho velká touha po vítězství. Brno chce hodně porazit a vím, že tým umí nabudit.

Začínáte dvěma zápasy v Ostravě. Jste v nevýhodě?
Loni jsme taky začínali venku a možná se to ukázalo jako naše výhoda. Když pojedeme pro vítězství ven, jsme ve výhodnější pozici, než když musíme doma první dva duely vyhrát.

Co se vám vybaví při vzpomínce na loňské play-off?
Bylo to dvoustranné, jelikož jsem nemohl vůbec naskočit do zápasů, na druhou stranu jsem vnímal obrovské nadšení z titulu, radost lidí. Doufám, že se něco podobného podaří teď a budu přitom na ledě.