Kdy jste se dozvěděl, že naskočíte do čtvrtého zápase proti Liberci?

Bylo to den předtím. Po konci třetího utkání jsem měl nějaké náznaky od trenéra Jirky Horáčka. Ráno jsem stoprocentně věděl, že jsem v sestavě.

Co se vám honilo hlavou?

Že jde samozřejmě o nesmírně důležitý zápas, který jsme potřebovali zvládnout za každou cenu. Jet do Liberce za stavu 1:3, by bylo špatné. Nakonec jsme ale vyhráli, takže zaplať pánbůh.

Jaké to pro vás bylo, v tak důležitém zápase přijít do kabiny, kde sedí hráči jako Ondřej Němec, Martin Erat a další?

Samozřejmě jsem si uvědomoval důležitost zápasu. Nejde o žádnou srandu, nehraje se páté kolo základní části. Hraje se o finále, ale jak jsem říkal. Prostě jsme to museli zvládnout, což se nám povedlo a nyní jedeme pro třetí bod do Liberce.

Jak jste byl spokojen se svým výkonem?

Nejlepší to bylo asi ve třetí třetině, kdy jsme zlepšili pohyb celý tým a začali jsme Liberec přehrávat. Jinak si myslím, že z mé strany to nebylo špatné.

Trenér i spoluhráči si pochvalovali výkon vaší lajny se Silvesterem Kuskem a Alexandrem Malletem. V čem je vaše největší síla?

Jednoznačně v pohybu ze kterého těžíme. Všichni tři jsme dobří bruslaři, takže jsme se snažili dělat problémy bekům Liberce, vytvářet na ně tlak, chodit na ně rychle a vybojovat co nejvíc puků.

Dařilo se vám to i navzdory tomu, že Liberec má dobře zvládnutou rozehrávku…

Všechno je o pohybu. Potom beci mají málo času. Navíc, když dostanou jednu dvě ránu, tak po třetí už z toho jsou trochu nervóznější při rozehrávce. Na základě toho pak vznikají okénka, kdy je můžeme efektivně dorážet.

Nebál jste se dojíždět ani hráče jako Ladislav Šmíd, takže zbytečný respekt ze soupeře jste neměl?

Tohle k tomu prostě patří. Hrajeme semifinále play-off a bojujeme o finále. Nikdo z nás neuhne ani o metr a je nám jedno, kdo proti nám stojí. Soupeře to musí bolet.

V základní části jste odehrál za Kometu jen čtyři zápasy. Překvapuje vás, že nyní dostáváte prostor v klíčových zápasech play-off?

Abych řekl pravdu, tak trochu jo. Protože jsem neměl nějakou zázračnou sezonu, že bych nějak vynikal. Navíc jsem byl dlouho zraněný. Nicméně jsem zůstával pozitivní, pracoval jsem na sobě a hodně mi pomohl kondiční trenér Miloš Peca, co se týče fyzické připravenosti, se kterým jsem pracoval. Takže když přišla šance, byl jsem připravený.

V nedávné době jste příliš nehrál, protože Třebíčí skončila sezona po základní části. Bylo těžké naskočit do ostrého utkáni?

Mezitím jsem hrál čtvrtý duel v sérii s Hradcem Králové, takže pauza nebyla zas až tak dlouhá. Šlo o nějakých deset dní, ale nebylo to úplně jednoduché. Pořád jsem byl v tréninkovém procesu a připravený kdykoli nastoupit.

Je výhoda, když jste v lajně s Kuskem, se kterým jste spolu v sezoně hráli za Třebíči?

Tohle je velké plus. Se Silvem jsme spolu hráli prakticky půl sezony v Třebíči, pak jsem se bohužel zranil. Nicméně jsme na sebe určitým způsobem zvyklí, takže nám to na ledě pomáhá.

Jak byste charakterizoval svůj herní styl?

Vyhovuje mi, když mohu rychle bruslit, napadat a někdy tomu přidávám i tvrdost, i když s mojí postavou to není úplně jednoduché. Ale prostě musím. Spíš jsem takový dříč a těžím hodně s rychlosti.

Vnímal jste, že jste v sestavě na úkor zkušeného Bedřicha Köhlera?

To jsem samozřejmě vnímal, ale když jdu do zápasu, tohle musím nechat stranou a soustředit se jen na utkání a na svůj výkon. Beru to jako velkou šanci, kterou jsem dostal a chci se odvděčit prací na ledě.

Ukazuje se, že Kometa se nebojí dát příležitost mladým hráčům?

Určitě. Pan Zábranský, jakožto hlavní trenér, si to může dovolit a nebojí se toho. Především nám ale věří. Když nás poslal se Silvem Kuskem na led při hře čtyři na čtyři dvacet vteřin před koncem, tak to jsem sám koukal. Prostě tam jdete a jdete to odehrát jako každé jiné střídání.

Jaký je Liberec soupeř?

Strašně těžký. Řekl bych, že nejnáročnější, co tu za poslední dva roky play-off byl. I ta série tomu odpovídá. Je to 2:2 a každý jednotlivý zápas se hraje do poslední vteřiny. Třikrát o vítězi muselo rozhodnout až prodloužení. Liberec je po taktické stránce perfektně připravený, má skvěla zvládnutou defenzivní zónu a nám činí velké problémy se dostávat do velkých šancí.

Očekáváte v Liberci, že soupeř bude hrát víc otevřenější hokej?

To bych úplně neřekl. Myslím, že bude hrát pořád stejně. Co se týče hry dozadu, tak tu si plní do posledního detailu. Prostoru tam opravdu moc není. My musíme mít dobrý pohyb a rozbíjet jejich beky o mantinely, aby vznikala okénka.

Důležité je se pak hodně tlačit do předbrankového prostoru…

Jednoznačně, protože tam padají góly. Od tam se hraje všechno. Nejvíc to tam bolí, ale když tam nebudeme chodit, branky nedáme.