Jaká byla náplň vaší cesty?
Viděl jsem šest zápasů a šest tréninků. Mluvil jsem s majiteli juniorských klubů, skauty a trenéry. Samozřejmě je soutěž strašně náročná, kluci hrají osmdesát zápasů za sezonu. Jen přejezdy autobusem jsou těžké.

Jak byste porovnal náš mládežnický hokej a kanadský?
Není to až tak o tréninku. V létě trénujeme hodně i u mládeže, ale jde prostě o konkurenci. Juniorská soutěž v Kanadě je nejlepší na světě. Měl jsem možnost vidět i Cala Foota, Dillona Dubého, kteří byli na dvacítkách dominantní. Za třináct let, co jsem v Brně aktivní u mládeže, jsem měl přehled o ročnících 1999, 2000, částečně 1998, 2001. Ve čtrnácti patnácti letech jsme s kluky z Komety válcovali Švédy i na turnaji v Kanadě proti nejlepším akademiím jsme hráli výborný hokej až na jeden zápas. Uplynou tři roky a kluci jim v podstatě nestačí.

Dá se něco z Kanady přenést do českých soutěží?
Nahlédl jsem i do skromných podmínek, v nichž jsou kluci. Tady máme úplně špičkové zázemí, posilovnu, kondiční trenéry. V podstatě klukům už víc dát nemůžeme.

Ilona Burggrová (uprostřed)
Technickou jsem už dostala i za horší věci, přiznává zlatá Burgrová

V čem tedy vidíte rozdíl?
V zámoří je obrovská konkurence, jde o místní mentalitu a myšlení. Nechci teď vznášet nějaká moudra, ale my jim prostě kvalitu tady nedáme. Je to jiný svět a nátura, do našich podmínek nepřenositelná. Kanadští kluci tam hrozně chtějí něco dokázat, mají vidinu NHL a nejvyšších soutěží. Udělají pro to všechno. U nás se kluci uspokojí. Přístup, jaký vidíte třeba u Martina Nečase, moc není.

Jak se daří vašemu synovi či Filipu Královi?
Je to pro ně tvrdé. Hrají zápas s mužstvem, které je vzdálené deset hodin autobusem. Nazpět jedou druhý den opět deset hodin a další den hrají se stejným týmem doma. Jde o systém, který neznají, ale zvládají ho. Když jsem viděl jejich progres, protože je znám a trénuju od třetí třídy, musím upřímně říct, že za půl roku u nás by ho neudělali.

Váš syn půjde letos na draft?
Záleží na predikcích, ale Libor, Filip Král, Lukáš Dostál, nevím jestli i Adam Gajarský a Karel Plášek… Snad na draftu letos budou.

Plánujete podobnou cestu i do Švédska a Finska?
Ve Švédsku jsme byli, tenkrát jsem to domlouval pro náš mladší dorost. Hráli jsme v Linköpingu a Jönköpingu, ve dvou nejlepších akademiích Švédska. Ze čtyř zápasů jsme první vyhráli 9:3, druhý 8:2, třetí 5:2, pak 5:1 a jeli jsme domů. Mě spíš zaráží věc, že za tři roky naši kluci nestačí na hráče, které poráželi v patnácti. Je to jedině v té konkurenci. Mluvil jsem s majitelem a šéfem akademie Linköpingu. Dělají výběr na dvanáct míst do hokejového gymnázia z okruhu 340 kilometrů a vybírají čtyři sta hráčů z ročníku. My neděláme výběr, ale nábor.

Co se týče Komety, berete závěr základní části jako šanci vykrystalizovat si sestavu, třeba brankářský post jedničky?
Je to otevřené, záleží na momentální formě. Víte asi, jak uvažuju, chci mít na každém postu to nejlepší, co jde. Proto je tady Marek Langhamer, Marek Čiliak a perfektně spolupracují. Zajímá je týmový úspěch. Bohužel Třebíč už vypadla.

Mrzí vás, že se nedostala do play-off první ligy a s ní i vaši hráči, kteří v ní jsou na hostování?
Mrzí mě to hlavně kvůli nim, protože si to zpackali trochu sami. Měli situaci ve svých rukách, ale takový je hokej. Naši hráči už jsou všichni zpět. Musíme jim nachystat tréninkový proces a program kdyby nedej bože přišla zranění. Třeba loni Tomáš Havránek nebo Radim Zohorna hráli finále. Play-off je tak tvrdé a náročné, že zranění bohužel určitě půjdou.

Jak hodnotíte vstup lednové posily Petra Holíka do první útočné formace?
Co od něj očekávám, zatím plní. Není to pro něho jednoduchá sezona, dvakrát měnil mančaft. Myslím si, že zapadl velmi dobře, má obrovskou kvalitu a potvrdí to.

Libor Hájek v dresu Tampy
Hájek mění klub. Na odchovance Komety získali v NHL práva New York Rangers