Znovu na brněnském ledě. Jak jste si to užil?

Když tu stojím, zmítá se ve mně jen spousta krásných vzpomínek. Moc si užívám, že jsem zase v Brně. To nejlepší ale přijde v zápasech. Těším se, tedy pokud nastoupím, na brněnské fanoušky. Doufám, že jich dorazí klasicky hodně. Plný dům.

Prožíval jste play-off Komety, když jste nebyl její součástí?

Samozřejmě ano a bylo to zvláštní. V posledních dvou sezonách jsem za ni hrál, a že to byly dlouhé sezony. (úsměv) Letos mi ve Finsku ročník skončil docela brzo, takže jsem mohl aspoň klukům fandit. Přál jsem jim třetí titul v řadě. Mrzí mě, že to nedopadlo, ale odvedli velký kus práce.

Jak byste zhodnotil sezonu Komety z pohledu diváka?

Uskutečnilo se hodně výměn, takže to bylo asi trošku složitější. Nicméně jádro týmu zůstalo pohromadě. Když jsem to tak sledoval, připadalo mi to jako klasická Kometa. Udržet šestku a v play-off to rozbalit.

Takže vás nepřekvapilo, když Hradec Králové zdolala 4:0 na zápasy?

Ne, vůbec. (úsměv) Hned se ukázala ohromná síla Komety ve vyřazovacích bojích. Fandil jsem ji, ale bohužel narazila na silný Liberec, se kterým vypadla. Je to škoda. Život jde dál. Kluci se rozhodně nemají za co stydět.

Když Kometa hrála Ligu mistrů ve Finsku proti Tappaře Tampere, Libor Zábranský říkal, že by vás odtud hned vzal zpátky. Jak to bylo?

Samozřejmě se s Liborem Zábranským bavili o něčem takovém. Jenže já podepsal smlouvu v zahraničí a neměl jsem důvod odcházet. Třeba někdy v budoucnu. Ve Finsku jsem se chtěl prosadit.

Jak byste srovnal finskou ligu s českou?

Hlavní rozdíl je v rychlosti. Pak celkově hra ve Finsku je kvalitnější, nikdo na nic nečeká a je tam spoustu soubojů. Je na vyšší úrovni než extraliga.

Bylo náročné si zvyknout na finské tempo?

Abych pravdu řekl, čekal jsem to horší. Nějak jsem si zvykl a ani to netrvalo příliš dlouho.

Hynek Zohorna říkal, že ho překvapilo, kolik prostoru ve Finsku dostávají mladým hráčům. Můžete to potvrdit?

Jednoznačně. V týmu máme hned několik mladých a všichni jsou to naprosto vyspělí hráči, kteří můžou hrát v prvních dvou lajnách. Je neuvěřitelné, jak se tam s nimi pracuje. Není se čemu divit, že v prvních dvou kolech draftu NHL bude tolik Finů. Prostě mají z čeho vybírat.

Trénuje se ve Finsku jinak než v České republice?

V Raumě máme přísného trenéra, takže jsme na trénincích jezdili pořád na sto dvacet procent. Docela jsme se honili a moc volna jsme neměli. Takže se dá říct, že je to tam náročnější.

Jak jste byl spokojen se svými výkony?

Chvíli mi trvalo než jsem nasbíral nějaké body, ale ke konci už to bylo lepší. Každým dalším zápasem jsem se cítil líp. První sezonu ve Finsku hodnotím pozitivně.

Posunula vás finská liga na vyšší úroveň?

Podle mě jo. Hlavně v tom, jak je to tam rychlý, člověk nemá na nic moc času. Hodně se to přibližuje mezinárodní scéně.

S Lukkou Rauma jste neskončili v první šestce, museli jste projít přes předkolo. Bylo to náročnější?

Jednoznačně. Hrával jsem většinou až to čtvrtfinále. Bylo víc času na odpočinek a na přípravu. My jsme vlastně skončili základní část a už za dva dny začínalo předkolo. Všechno šlo hodně narychlo. Navíc se hrálo jen na dva vítězné zápasy, takže to je taky rozdíl oproti extralize.

Přes předkolo jste přešli, ale pak jste skončili hned ve čtvrtfinále…

Prohráli jsme 0:4 na zápasy s Tapparou… Byla hodně silná. Trochu mi připomínala Kometu. Celou sérii si hrála, co potřebovala, a pak v přesilovce dala gól. My se mohli honit jak blbci a stejně nám to k ničemu nebylo. Všechny duely skončily o jednu branku. Vypadnutí mrzí.

Finská liga byla po základní části vyrovnaná až na Kärpät Oulu, který byl suverénně první a nyní je ve finále. V čem je jeho síla?

Měl náskok asi dvacet bodů v lize, byl hodně odskočený. Má hodně silnou defenzivu a smrtící přesilovky. Spíš ale všechny dostal na svoji obranu. Dostával jen jeden nebo dva góly. Strašně těžko se proti němu prosazovalo.

Jak se vám líbí život ve Finsku?

Až na velkou zimu a častou tmu, kdy už brzy odpoledne zapadá slunce, je to super země. Mám tam vše, co k životu potřebuji. Jsem spokojený. I přes to, že je to tam občas náročnější, ale to se dá přežít.

Jak často jste se vídali s bývalým spoluhráčem z Komety Hynkem Zohornou?

Ani jsme neměli moc šancí se potkat. V podstatě jsme se viděli jen, když jsme hráli proti sobě a na zápase Komety v Tampere. Máme to docela daleko od sebe, tři hodiny myslím. Jenže člověk toho má plné kecky a je rád, že si aspoň jeden den může odpočinout a nemusí nikam jezdit.

Po vypadnutí ve čtvrtfinále si sezonu úspěšně prodlužujete s národním týmem. Vynahrazuje vám to dlouhé sezony s Kometou?

Ano a jsem za to rád. Vždy se na sraz těším, je tu super parta. Člověk zase mluví česky. Je to příjemná změna. Naše nátura je o něčem jiném než finská.

Jaká je finská?

Taková sušší. Vtípky, které jedou u nás, tam moc neberou. Člověk se jim musí dostat trochu pod kůži.

Co finština?

Z té jsem stihl pochytit nějaké nadávky, ahoj, jak se máš a takové. (smích) Spíš jen základy, nic náročného.

Jaká je tam atmosféra na stadionech?

Spíš komornější. S Hynkem jsme byli vždy zvyklí na plný dům v Brně a na bouřlivou atmosféru. Tohle mě ve Finsku trochu zklamalo.