„Byla to zvláštní situace. Nikomu jsem nefandil, hlavně jsem sledoval hru Vítkovic z pohledu jejich hráče," usmál se sedmadvacetiletý hokejista.

Po návratu Jakuba Koreise a příchodu Antonína Honejska vznikl v útoku Komety přetlak. Tušil jste, že vedení pošle na hostování právě vás?

Všichni jsme něco tušili, situace odchodu napovídala. Překvapilo mě, že jsem odešel zrovna já. Prostě to tak je, hokejista musí s přestupem počítat vždycky.

Kdy jste se dozvěděl, že se stěhujete do Ostravy?

Až v pátek, kdy klub zprávu zveřejnil. Rozešli jsme se v dobrém, zůstávám hráčem Komety. Je možné, že za ní budu příští rok hrát. Ale je něco jiného se o tom bavit teď v říjnu, nebo třeba v březnu.

Honejsek přišel na pravé křídlo, tedy vaši pozici. Budete pozorněji sledovat, jak se mu v Kometě daří?

Tohle moc řešit nebudu. Pravých křídel je tam víc, další kluky má Brno v Třebíči. Situace prostě takhle dopadla, mohl odejít někdo jiný. Bohužel volba padla na mě. Po sezoně budeme určitě jednat o mém návratu.

Jak reagovali spoluhráči v kabině, když jste se přišel rozloučit?

Taky byli překvapení. Byl jsem tam v den zápasu se Zlínem, v sobotu už jsem do šatny nešel. V Kometě jsem byl tři roky, s klukama zůstávám v kontaktu.

Dva ze tří ročníků v Kometě jste zakončil ziskem stříbrných medailí. Budou to vaše nejvýznamnější vzpomínky na brněnské angažmá?

Na tu prostřední sezonu, kdy jsme hráli play out, určitě nikdo nevzpomíná rád. Naopak ty dva stříbrné roky byly úplně skvělé.

Při nedělním zápase skandovali fanoušci Komety vaše jméno. Zaznamenal jste to?

Seděl jsem na balkoně hned vedle kotle, slyšel jsem to dost dobře. Asi by bylo zvláštní, kdyby na mě lidi po dvou dnech zapomněli. Ale měl jsem příjemný pocit. Je zadostiučinění, že fanoušci moje roky v Brně pozitivně ocenili.

Brňanům se po nepovedeném vstupu do sezony zrovna začalo dařit. Mrzí vás o to víc odchod?

Celou dobu si myslím, že Kometa nemá tým na spodek tabulky. Když jsem v Brně byl, věděli jsme, že je jen otázka času, kdy půjdeme nahoru. Ať už přijde nebo odejde kdokoliv.

Za Vítkovice jste už v úterý nastoupil při domácí prohře s Třincem 0:2. Co vám utkání ukázalo?

Oceláři mají výborný tým. Byl jsem na zápas zvědavý, ve Vítkovicích je hodně velké kluziště. Překvapilo mě, že i na něm hrál Třinec tak nátlakový hokej. I když jsme měli dost přesilovek, nevytvořili jsme si moc šancí. Teď mám v reprezentační pauze čas se seznámit s klukama. Myslím, že to může být dobré.

DAVID NEKVINDA