Co se tehdy stalo?

Dal jsem si jedno pivo a na měsíc jsem přišel o řidičský průkaz.

Vyčítal jste si to jedno pivo hodně?

Napřed jsem byl dost nešťastný, přišel jsem o domácí mistrovství, na kterém jsme získali zlato. Po nějaké době jsem potkal toho policajta, který mě o řidičák připravil. Říkal jsem mu, že jsem mu mohl ukázat zlato z mistrovství světa a místo toho mu můžu ukázat leda hovno. (smích) To už jsem se smál, ale mrzelo mě to.

Sledoval jste pak šampionát, nebo jste kvůli zklamání raději hokej vypustil?

Díval jsem se. V týmu byli kamarádi. Člověk s nimi vlastně hrál, i když na ledě nebyl. Byli jsme dobrá parta.

V letech 1981, 1982 a 1987 jste se na mistrovství světa dostal. Na které vzpomínáte nejraději?

Hned na to první. Už tím bylo speciální. Navíc jsem chytal. Tehdy jsme jeli s Česťou Šindelem jako vyrovnaní brankáři. Pak jsem měl na turnaji lepší formu. Další rok jsem hrál jen jednou a na poslední šampionát jsem jel jako třetí brankář. Byla to taková dovolená. (úsměv)

Nyní žijete v Německu. Jak Němci prožívají současný šampionát v Praze a Ostravě?

Lidi, kteří se zajímají o hokej, sledují turnaj všichni. Je tady ale daleko menší propagace, než jakou má fotbal. Když si třetiligový fotbalista prdne, je to ve všech novinách. O mistrovství světa v hokeji napíšou jednou za týden, jak hráli Němci. Informace si dohledávám na českém internetu.

Díváte se i na přímé přenosy?

České a německé zápasy si nenechám utéct. Od čtvrtfinále už sleduji jen Čechy.

Jak odhadujete šance českých hokejistů na turnaji?

Zatím se mi naši líbili, mají potenciál.

Velké téma jsou brankáři. Turnaj začal Alexander Salák, nyní chytá Pavelec. Co jako bývalý gólman na situaci říkáte?

To je těžké. Jako gólman bych Saláka proti Lotyšům nechal dochytat. Takto bude rozhozený celý turnaj. Jestli zase půjde do branky, bude od začátku nervózní.