Kombinace při vašem gólu 
v přesilovce byla sehraná situace, nebo improvizace?

Spíš to tak vyplynulo. Jinak mám za úkol vždycky stát před brankou. Hrouda (Jan Hruška – pozn. red.) dostal přihrávku od Jožky a nezbývalo mu nic jiného, než mi puk přiklepnout. Gólman byl přímo před ním. Bylo to lepší řešení, než kdyby nahození tečoval nebo střílel z první. Po jeho přihrávce jsem se dokázal zorientovat a nějak jsem procedil puk Hrubcovi mezi nohama.

Vypadalo to, že jste nezpracoval puk ideálně. Jednalo se o prudkou přihrávku?

Situace byla složitější, protože jsem to měl přes ruku. Snažil jsem se jen, ať mi puk obránce neodpálí.

Co se stalo s týmem ve třetí třetině, když jste vedli o tři branky?

Přestali jsme hrát a Třinečtí si vytvořili tlak. Zkrátka jsme si nechali dát dva blbé góly. Chtěli jsme hrát na nulu vzadu, ale bohužel to nevyšlo. Naštěstí jsme závěr zápasu potom dokázali ustát.

V prvním útoku se k vám opět připojil Vojtěch Němec. Jak hodnotíte souhru po tomto návratu?

Už jsme takto dohrávali 
i v pátek v Plzni. Myslím, že jsme sehraní. I když se něco nepovede, jdeme dál a snažíme se hrát pořád stejně. Jsme rádi, že nám to tam padlo.

Cítíte momentálně i tlak, když musíte zvládnout domácí utkání k posunu v tabulce?

Tlak cítíme, ale jsme silný tým. Musíme ho ustát a nahrát co nejvíc bodů. Doma se nám hraje dobře, diváci nám hodně pomáhají a musíme jim to vracet.

Jak se vám jevil brzký začátek 
o půl čtvrté odpoledne?

Ráno je takové těžké. Člověk je už ve tři čtvrtě na devět na ledě, pomalu rozlepuje oči. Jinak je rytmus prakticky stejný. Jen je to posunuté o hodinu a půl, takže to se dá přežít.