Po vaší trefě jste málem přeřval diváky na stadionu. Jakou úlevu jste cítil po dvou měsících bez vstřeleného gólu?

Byl to první gól, který jsme dali. Plzeňští sami říkají, že když dáme úvodní branku, tak se proti nám hraje špatně. Z gólu jsem se radoval asi třicet vteřin. (úsměv)

Dlouhou série bez branky většinou zlomí šmudla. Ta vaše byla ale velmi povedená. Kde jste vzal takové sebevědomí?

Nevím. (smích) Vypíchl jsem v rohu puk a před bránou nikdo nebyl. Obránce byl ode mě daleko, tak jsem rád, že to tam gólmanovi propadlo mezi betony. Ale tak to bývá, nějak se to odrazí.

Při vaší gólové asistenci u třetí branky jste Libora Pivka jasně viděl?

Ano. Sehráli jsme to výborně. Vojta Němec natáhl hráče na sebe a měl jsem tak víc času. Libor si skvěle odstoupil.

Ukázal tam svoje zkušenosti?

Je to hráč před bránu. Vysoký a silný. Tam je jeho místo. Vyplynulo to ze hry. Byl tam, kde měl být.

Góly jste stříleli z předbrankového prostoru. To je v play off hodně důležité.

Chodíme hodně do brány, trefujeme se z brankoviště. Hrajeme s Plzní devátý zápas sezony, těžko na sebe něco vymyslíme.

Den před zápasem jste z tréninku odešel dřív. Dostal jste se rychle do pořádku?

Nebylo mi moc dobře. Trochu mě bolela hlava, ale nic hrozného. Trenér ví, že je hlavně na hráčích, aby se dostali do pohody, aby byli připravení na zápas. Teď je to o maximální pohodě.

Kouč Kýhos říkal, že vás hlava bolela z toho, že nedáváte góly.

Jo, četl jsem to, kluci mi to hned ukazovali. (smích) Ale asi měl trošku pravdu.