Devětatřicetiletý zadák nepřišel do Brna přímo ze Sparty. V sezoně 2008/2009 z ní odešel do Českých Budějovic. Tamní klub se před rokem přestěhoval do Hradce Králové, odkud už Ptáček zamířil na Moravu. „Kamkoli Sparta přijede, tam na ni lidi řvou. Zápasy s ní jsou vždy specifické a každý se na ni chce vytáhnout. Znám obě strany, takže to můžu potvrdit," říká extraligový rekordman v počtu startů. Zítra vyjede na led k duelu číslo 1045.

V hokejových kabinách tradičně hráči slibují kolegům z týmu nějakou odměnu v případě, že jim pomůžou ke zdolání bývalého klubu. „Samozřejmě na to pamatujeme. V případě výhry určitě taky něco přidám," usmívá se Ptáček.

V klubu, se kterým získal čtyři mistrovské tituly, už nehraje moc hokejistů, se kterými nastupoval obránce Komety bok po boku v rudém dresu. „Znám Jardu Hlinku, Karla Pilaře nebo kluky, co šli do Prahy z Karlových Varů, kde jsem taky hrál," vypočítává technický bek.

V mladších ročnících se už orientuje hůř. „Ale některé kluky jsem trénoval, když jsem asi před patnácti lety pomáhal u žáků. Když na někoho narazím, tak si řeknu, že to je kluk, kterého jsem učil bruslit a teď hraje extraligu. To je příjemné," těší extraligového matadora.

Konkrétní jména hráčů, kteří prošli jeho rukama, si však už nepamatuje. „Byli to malí kluci, kteří měli jméno napsané na helmě, abychom je poznali. Občas mi spíš nějací rodiče připomenou, že jsem jejich synovi v začátcích pomáhal," popisuje Ptáček.