Série je srovnaná. Po výsledku prvního utkání stav 1:1 berete?
Jeli jsme do Třince pro dvě vítězství, ale vzhledem k tomu, že jsme první zápas prohráli, i jedno bereme. Nejsme určitě naštvaní. Třinec skončil před námi v základní části, je to kvalitní soupeř, což opět potvrdil. Bylo nám jasné, že si tady jen tak nesezobneme dvě výhry a s pohodou pojedeme domů.

Co jste podle vás zlepšili?
Těžko se to říká. Kdyby dal Třinec z nějaké šance vedoucí gól, zápas vypadá jinak. V prvním utkání hrál soupeř líp a měl i štěstí, teď jsme zase hráli lépe my. Třinečtí hráči se nedostávali do šancí jako v prvním zápase.

V závěru druhého utkání vás ale ještě Třinec zatlačil. Byly to nervy?
To je úplně jedno. Máme bod, pro který jsme přijeli. Lepší mít dva, ale i jeden je výborný. Lepší vyhrát takhle těsně než jednoznačně.

První branku jste vstřelil po nešťastné teči domácího obránce Jakuba Matyáše. Překvapilo vás, že puk skončil v síti?
Každá pozice, která se naskytne, je střelecká. Říkal jsem si, že je lepší vystřelit po zemi, bude větší šance, že se puk může odrazit. A nakonec se povedlo dát branku.

Po nepovedeném úvodu v předchozím utkání šlo asi o stěžejní moment…
Jasně, že je lepší dát vedoucí gól. Potom se od něj odvíjí hra. Třinec se do nás musel tlačit, my naopak mohli hrát víc trpělivě. Když jsme první branku dostali, bylo to úplně naopak, což nám nevyhovovalo.

Druhá gólová teč byl záměrná nebo se k vám přiklonilo také štěstí?
Bavili jsme se, že potřebujeme dostávat rychle puky do brány. Soupeř si totiž dobře rozebírá hráče jeden na jednoho. A čím rychleji k brance puk přiletí, tím větší je šance, že před ní člověk zůstane sám. Kuba Krejčík to tam hodil rychle a jen jsem nastavil hokejku, spadlo to do branky.

Po vstřelení gólu jste měl bolestivou grimasu. Věděl jste s trochou nadsázky jestli se radovat nebo naříkat bolestí?
Stalo se to prostě v souboji, nic hrozného. Tím, že puk byl za mnou, gól jsem ani neviděl. V tu chvíli střet zabolel, ale jde to okamžitě pryč a jede se dál.