Výkonnost brněnského obránce neušla trenérům reprezentace České republiky. Po zásluze se dočkal dvou pozvánek. S národním mužstvem absolvoval dva srazy, na kterých si připsal čtyři starty. Zaznamenal jednu asistenci.

Štencel si tak musí zvykat na označení reprezentačního hráče. „Je příjemné, když mě takhle někdo osloví. Samozřejmě jde o velkou čest, nastoupit za národní mužstvo. V poslední době se mi to poštěstilo, byl jsem na dvou srazech. Jsem rád za každou příležitost, ale s tím se nese i velká zodpovědnost. Jsem víc na očích,“ uvědomuje si třiadvacetiletý bek, od něhož se očekávají špičkové výkony.
Tlak si přitom nepřipouští. Je na něj zvyklý z Komety. V posledních sezonách získal s brněnským celkem dva mistrovské tituly.

Odehrál několik vypjatých zápasů při náročných jízdách v play-off. „Snažím se předvádět svoji hru. Vím, že hokej hrát umím. Když budu dělat věci, které neumím, tak to dopadne špatně. Je důležité se přizpůsobit hernímu stylu národního týmu,“ říká Štencel.

Jan Štencel v lize tuto sezonu:
Zápasy: 30
Body: 15
Góly: 3
Asistence: 12
Střely na branku: 28
Hodnocení účasti na ledě +/-: +1
Průměrně odehraný čas: 16:45 minut
Celkový odehraný čas: 502:33 minut
Hity: 6
Zblokované střely: 30


Kometa se v posledních letech vypracovala v elitní extraligový celek. Hrát za národní tým ale představuje jinou úroveň. Mnohem vyšší. „V reprezentaci se hraje jiný systém. Hra je rychlejší, na vše je málo času a puky se musí dávat rychle z hokejky. Když člověk zaspí, tak chybu už nenapraví. Na srazy se připravuji mentálně a soustředím se na každý detail,“ líčí opavský rodák.

V čem spočívá mentální příprava hokejového hráče? „Jde o to se zklidnit, abych nešel na zápas vystresovaný, protože pak výkon většinou není ideální. Každý má svůj rituál, co mu sedí a vyhovuje. Mě uklidňuje dobrá zábava, když se řekne v kabině vtip. Jinak před duelem mám rád ticho, moc nekomunikuji a sám sebe zavřu do soukromí,“ popisuje Štencel.

Na nervozitu na ledě není čas. Navíc na mezinárodní úrovni. V konfrontaci s Ruskem, Finskem či Švédskem je klíčová každá sekunda. „Člověk se musí umět rychle rozhodnout. Někdy je to složitější, protože protihráči mají větší kvalitu, jsou zkušenější a rychlejší. Na druhou stranu tohle mě může posunout jedině dál. Hrát za reprezentaci je prověrka, která mi dodává zkušenosti,“ sděluje stále mladý hráč, jenž už stihl nastřádat 249 startů v základní části extraligy. Dalších třiadvacet přidal v play-off.

V Kometě po příchodu z Vítkovic hraje svoji třetí sezonu. V našlapaném kádru si vydobyl své místo. Ze začátku sezony naskakoval po boku defenzivně laděného Michala Gulašiho. Nyní tvoří Štencel elitní obranný pár s Ondřejem Němcem.

Jde o netypickou dvojku, protože vedle sebe v defenzivě naskakují dva ofenzivní beci. „S Ondrou v páru se vhodně doplňujeme. On je pravák, já levák, takže máme každý hokejku na jinou stranu. Souhra nám zatím svědčí,“ nevidí v tom Štencel problém.

Od svého kolegy se může lecčemu přiučit. Zkušený čtyřiatřicetiletý Němec představuje perfektní příručku, jak se stát kvalitním ofenzivním bekem. „Má toho hodně za sebou a minimálně se mu vyrovnat je nesmírně těžké. Vím, že přede mnou je náročná práce, ale učím se od nejlepšího,“ vyzdvihuje Štencel o jedenáct let staršího parťáka, který s trochou nadsázky mohl být i jeho vzorem v mládí.

Jenže Štencel vzhlížel k někomu jinému. „Líbil se mi Marek Židlický, jeho přehled a klid. To bylo něco, čím vynikal, hrál s takovou lehkostí,“ dodává.