Útočník ústeckých Lvů od sedmnácti kouzlí s pukem na českých stadionech, ale poměry v rakouské mezinárodní lize zná od parťáků z národního týmu.

„Říkají, že je to kvalitní liga, slovinské týmy v ní nastupují čtyři pět let,“ hlásí Pajič.

Slovinská reprezentace letos na mistrovství světa sice spadla z elitní skupiny, ale sympatickými výkony trápila třeba Slováky nebo Rusy. Většina výběru naskakuje právě v rakouské lize, kde absolvuje přes šedesát zápasů. „Takovou porci hokejisti vždycky uvítají. Právě při utkání se člověk nejvíc naučí. Všech deset týmů v lize musí brát vážně každý zápas,“ tvrdí rodák z Jesenice a hned přidává příklad.

„Hokejoví kamarádi z Vídně hráli na čele a nemohli podcenit utkání ani s posledním týmem ligy. Soutěž je dost vyrovnaná a styl hokeje různý. Některé zápasy se odehrají v rychlejším, jiné v pomalejším tempu. Rozhodčí posuzují zákroky přísněji než v Česku,“ slyšel Pajič.

Znojmo se podle něj nemusí bát liduprázdných tribun. Ani mořským národům není hokej lhostejný. A třeba chorvatský Záhřeb umí soupeře vařit v kotli. „Tam je každou chvíli vyprodáno, 7500 lidí. Pár zápasu mužstvo sehrálo v multifunkční aréně a přišlo snad čtrnáct tisíc lidí. Často se v lize objevují výsledky 7:6, což lidi baví,“ líčí pětadvacetiletý reprezentant.

Ten po mistrovství světa dostal delší volno, a tak si ještě týden užívá dovolenou. „I v něm mám docela dost práce. Užívám si děti a tak. Taky se učím na maturitu,“ přiznává překvapivou náplň. I když mluví předpisovou češtinou, na zdejší maturitu by si netroufal. „Kdyby se jen mluvilo, zkusil bych to. Jenže je tam spousta psaní, které mi v češtině tolik nejde. Ve Slovinsku mi se školou hodně vyhověli,“ pochvaluje si Pajič.