„V ten moment to pro mě a všechny strany bylo úplně nejlepší rozhodnutí,“ ohlíží se Čiliak za anabází u Beranů.

U moravského rivala Brna se rozchytal, dostal se do parádní formy a pomohl Zlínu ze suterénu tabulky na momentálně devátou příčku. V devatenácti duelech stlačil průměr obdržených gólů na číslo 2,66 a úspěšnost zákroků měl 91,01 procent.

Ze Zlína jste se vrátil ve formě. Co u vás bylo špatně na začátku sezony?

Možná jsem trochu podcenil přípravu, myslel jsem si, že to půjde samo. Ale takhle to nikdy není. Teď jsem se do toho zase dostal, tvrdě makám.

Máte vysvětlení, proč jste podcenil letní přípravu?

Neřekl bych, že úplně podcenil. Ale asi jsem udělal chybu po mistrovství světa. Zatímco jiní kluci měli volno, mně začínal šampionát, po kterém jsem si dal pauzu. Jenže ostatní začali s letní přípravou. Tohle mi pak chybělo. Teď vím, že potřebuji začít hned s tréninkem a pauzu si dát až potom. Špatně jsem zhodnotil situaci.

Na startu sezony si post jedničky Komety vybojoval jasně Karel Vejmelka a trenéři vás vůbec nenasazovali. Očekáváte, že teď bude situace jiná?

Tohle je na trenérech, do tohoto se nepletu. Až mi řeknou, že jdu chytat, půjdu.

Jak se zpětně ohlížíte za rozhodnutím jít do Zlína? Příznivci obou klubů to tenkrát nesli rozpačitě.

Ale teď už to vidí dobře, ne? (úsměv) V daný moment to bylo patrně nejlepší, co se mi mohlo přihodit. Jsem rád, že to dopadlo zrovna takhle a všem moc děkuji.

Dalo vám angažmá ve Zlíně něco nového?

Z každé nové zkušenosti si člověk vždy vezme něco pozitivního. Tímto chci poděkovat Hrazdovi (trenér brankářů Zlína Richard Hrazdíra – pozn. red.), který se mnou pracoval a neustále mě tahal nahoru.

O Zlínu se říká, že jde o podobně rodinný klub jako Kometa. Dají se srovnat?

Určitě, Zlín je výborný klub. Zázemí, lidé okolo týmu… Cítil jsem, že hokej dělají s radostí a parádně. Hráči jsou dlouho spolu, moc se toho nemění. V podstatě tam jsou domácí hráči, atmosféra v šatně je díky tomu skvělá.

S čím jste se vrátil do Brna?

Především chci navázat na to, jak jsem skončil ve Zlíně, a jít dál. V Brně máme všichni jeden společný cíl, za kterým si jdeme.

Sledoval jste Kometu?

Neustále jsem měl s kluky kontakt. Taky jsem často byl v Brně, protože do Zlína jsem dojížděl, takže jsem měl dobrý přehled. Myslel jsem na ně a přál si, aby se zvedli, což se v posledních duelech povedlo.

Takže nyní panuje v kabině dobrá nálada?

Když se vyhrává, vždycky je skvělá. Určitě lepší než když se nedařilo. Ale ani v horších časech se v Kometě nepanikaří. Nyní máme pohodu, ne takovou, jakou si představujeme, ale není cítit nervozita. Po třech výhrách se všem ulevilo a jedeme dál.

V prosinci jste se zranil, už je všechno v pořádku?

Natrhl jsem si tříslo, ale ještě jsme se dohodli, že do konce roku pomůžu Zlínu. Takže jak jsem se doléčil, ještě jsem šel chytat.

V neděli hraje Kometa doma proti Zlínu. Jak byste vnímal to, kdybyste šel chytat?

Normálně, protože je to další zápas. Ještě nevíme, kdo bude chytat, ale všichni se nachystáme tak, že chceme vyhrát. Nečeká nás nic jednoduchého. Zlín hrál v poslední době dobře.

Když nastoupíte, bude vám to nepříjemné?

Nebude. To je hokejový život.