„Ale takhle bych to neřekl. David je výborný hokejista, skvělý spoluhráč i kamarád," brání se s úsměvem brněnský odchovanec Dujsík.

Jenže se stačí podívat na jeho účast na ledě v posledních zápasech. V neděli v Kladně strávil ve hře přes šestnáct minut. Ano, teď sbírám víc času. Porce, co jsem odehrál v Kladně, je pro mě asi ideální," myslí si hokejista s číslem osm na dresu.

Do sestavy se znovu protlačil v posledních třech duelech. Vítězství zažil až v minulém, kdy Kometa přehrála Rytíře 3:2. „V kabině jsme se pořádně nahecovali. Řekli jsem si, že přece máme kvalitní mužstvo a nemůžeme prohrát čtyřikrát za sebou. Na ledě jsme to potvrdili," tvrdí obránce s přezdívkou Dujsa.

Trenéři Komety jej postavili rovnou na místo, kam většinou patří elitní beci klubu do první obrany vedle Noskova bývalého parťáka Jana Hanzlíka. „Honza je jeden z nejlepších beků, které znám. Hodně mi na ledě pomáhá a radí mi," přiznává Dujsík, který zatím zasáhl do 47 extraligových duelů.

Ve většině předešlých duelů jej cepoval jiný velezkušený bek. V minulé sezoně Dujsík nastupoval hlavně s Tomášem Žižkou. „Tomáš je víc ofenzivní, Honza spíš rozehrává, snaží se hrát chytře. Dá se říct, že s ním je to bezpečnější. Ale na ledě mi pomáhají oba," pochvaluje si spolupráci s brněnskými třicátníky.

Za počtem zápasů v jeho statistikách zatím zeje nula. Na branku i gólovou přihrávku v této sezoně stále čeká. „Chci se napevno uchytit v kádru a hrát. Statistiky neřeším," mávne rukou.

Dujsíkova situace připomíná roli Michala Kempného v předminulé sezoně. Ten se po hostování ve Slavii stal pilířem defenzivy. Případ vhodný k napodobení? „Určitě. Doufám, že se mi povede to, co jemu," dodává Dujsík.