V Kometě po loňské sezoně skončilo šest hráčů. Kdy jste se dozvěděl, že s vámi klub počítá pro první trénink?

Dávali mi vědět kustodi. Ale měl jsem platnou smlouvu, takže jsem věřil, že zůstanu.

Jak vám bylo, když už jste některé bývalé spoluhráče na tréninku nepotkal?

Není příjemné, když se po sezoně rozejdeme a nevíme, jestli nás na novou přijde deset nebo pět. Takový je hokejový život a jiné už to nebude.

Těšil jste se na úvodní dril?

Těšil, právě kvůli klukům. Některé jsem dlouho neviděl. Tréninky už tak příjemné nejsou, ale bez nich to nejde.

Jak se vám po volnu trénovalo?

Byl spíš na protažení. Je nesmysl hned deset lidí odvařit, začínáme zvolna.

Zkusil se někdo při běhání ulít?

To nejde. Karel (asistent trenéra Beran – pozn. red.) běží vepředu a Hanka (kondiční trenérka Bubníková – pozn. red.) za námi, takže není úniku. (smích)

Udržoval jste se v kondici i v době volna?

Když máme volno, tak si je opravdu udělám. Nejde dělat patnáct let každý den stejné věci. Na trénink je času dost.

Jedenácté místo Komety z minulé sezony už je zapomenuté?

Vyříkali jsme si to v šatně po posledním zápase i potom, když jsme se sešli ještě jednou. Věřím, že se minulá sezona nebude opakovat.