Už vás unavuje neustále mluvit o Spartě?

Nechci, aby byl zápas jenom o mně. Z tohoto hlediska je to nepříjemné. Za léta u hokeje jsem se naučil s novináři komunikovat. Hrajeme pro lidi, je to show. Rozhovory musí být. Ale není mi to příjemné vůči ostatním klukům v kabině. Zápas se Spartou není jen o Tonovi.

S tím jste ale při přestupu z Prahy do Brna musel počítat…

Samozřejmě. Proti Spartě hrajeme v základní části čtyřikrát, dalších 48 zápasů takových není. Před pátečním utkání mě zajímá to, že musíme bodovat. Chci být týmu co nejvíc platný, takže se musím soustředit na vlastní hru. Vůbec nebudu koukat na druhou stranu.

Ptají se vás na Spartu i spoluhráči?

To ne, kluci se mě bojí. (smích) Všichni víme, jaké je hrát proti bývalému týmu. V tomto nejsem ani první ani poslední.

Spartě moc nevyšel vstup do sezony, naposledy ale v derby jasně porazila Slavii. Jak se vám zatím v sezoně jeví její obměněný tým?

V pondělí dopoledne jsem se na derby podíval v televizi. Zápas v první třetině hodně ovlivnily přesilovky, takže nemá cenu z toho dělat něco ve smyslu, že Sparta hrála výborně. V úterý hráli kluci Ligu mistrů v Manheimu a bylo vidět, že mají nějaké problémy. Když potřebují vyhrát, nejsou úplně v pohodě.

Co s vámi udělá, až při nástupu na led uvidíte naproti sobě tým v rudých dresech?

Nedívám se na soupeře. Když se budu rozptylovat nějakými hovory s bývalými spoluhráči, tak toho moc neodehraju.

Říkal jste, že na hecování před zápasy moc nejste. Už se vám ozval někdo ze Sparty?

V kontaktu jsem teď jen s maséry. Jak jsem puntičkář na vybavení, tak mi ještě něco zůstalo ve skladu na Spartě, takže mi to přivezou. I proto doufám, že vyhrajeme. Bude příjemnější za nimi jít po výhře.

Co musíte zlepšit po vysoké prohře v Litvínově?

Musíme zlepšit produktivitu. V prohraných utkáních ve Vítkovicích a Litvínově jsme dali jeden gól. Jestli chceme bodovat, tak musíme ty góly dávat tři čtyři.

Už jste si v novém klubu zvykl?

Pořád hrajeme hokej. Každý tým má svá specifika. Já jsem změnil klub po dlouhé době, herní systém je ale podobný. Takhle se hraje moderní hokej. Větší změna je v prostředí. Byl jsem zvyklý vídat pořád stejné tváře.

Zaskočilo vás v Brně něco specifického?

Kdo mě zná ví, že o všem hodně přemýšlím. Hodně jsem uvažoval i o přestupu do Komety, takže upřímně říkám, že mě nic nepřekvapilo.

Cítíte, že už vás brněnští fanoušci přijali mezi sebe?

V osobním kontaktu s nimi nejsem. Ale z doslechu vím, že mě snad přijali. Moje obliba se bude odvíjet od toho, jak hraje tým. Věřím, že doma můžeme sice prohrát, ale ne prohrávat. Když necháme na ledě všechno, lidi to snad pochopí.

Tribuny už o vás zpívají speciální chorál. Měli o vás nějaký popěvek i fanoušci na Spartě?

Ne, tam funguje klasické vyvolávání jména po brance. Všechno je jednou poprvé a pořád se učím. Toto je nové i pro mě.

Při zápase fanoušci určitě vytáhnou z repertoáru i pokřiky proti Spartě. Jak je budete vnímat?

V tu chvíli budou lidi na mé straně, takže nemám problém. Ale nevadilo mi to ani jako soupeři. Jsem rád, když lidi zápas prožívají. Nemůže to však zajít k nějakému napadení hráčů, nebo házení nepořádku na led. Je příjemnější hrát venku před nepřátelským publikem, než doma před poloprázdnou halou.