Jak se s odstupem času ohlížíte za ročníkem, který ukončil koronavirus?

Určitě to byla výborná sezona. Co se týče týmového hlediska, hráli jsme hokej, který diváky hodně bavil. Na jednu stranu jsem spokojený, ale na druhou trošku zklamaný, že ročník skončil. Dostali jsme se do play-off, ale neměli jsme šanci v něm předvést naše dovednosti.

V minulé sezoně jste šli do play-off z předkola, v této byste postupovali ze čtvrtého místa. V čem byl největší progres týmu?

V minulém ročníku jsem do klubu přišel na posledních pár zápasů, takže je to pro mě těžké hodnotit. Změna spočívala v tom, že jsme měli mladší tým, hráli jsme hodně ofenzivní hokej nahoru dolů a věřím, že týmy to proti nám měly těžké. Kluci na ledě létali, ale zároveň zvládali dodržovat systém.

Cítili jste, že máte šanci dojít v play-off daleko? Přece jen jste skončili čtvrtí a poráželi jste i týmy postavené v tabulce před vámi…

Jasně, dokázali jsme porazit první Kärpät Oulu a čtyřikrát jsme taky zdolali v našem městském derby Tapparu Tampere. Hodně dlouho se nepovedlo, že jsme pomyslně vyhráli tuhle sérii. Takže určitě jsem věřil, že jsme měli šanci dostat se daleko, a i kdyby nás někdo vyřadil, hodně bychom mu zavařili.

Finská liga je známa tím, že v ní dostávají hodně šancí mladí hráči. Je pak znát, že rychleji rostou?

To jednoznačně, ale záleží taky na tom, jestli na to hráč má. Když něco umí, šanci dostane, ale místo v sestavě si musí vybojovat. A je jen na něm, jestli prokáže, že na to má. Když pak někdo dokáže, že jo a hraje, s přibývajícími zápasy rostou sebevědomí i zkušenosti.

Z 59 odehraných zápasů v základní části jste odchytal 43, což je obrovská porce. Říkal jste si někdy, že by se hodil menší oddech?

Takhle jsem nad tím nepřemýšlel, protože chci chytat každý zápas stejně jako všichni. Samozřejmě s přibývajícím počtem utkání jsme s trenérem brankářů trošku zvolnili. Ne, že bychom nepracovali, ale tréninky jsme brali víc zlehka, přizpůsobovali jsme tempo. Jsem strašně rád, že jsem mohl odchytat tolik duelů.

Jak jste vycházel s gólmanskou dvojkou Ilvesu Ville Kolppanenem, kterého jste do branky moc nepouštěl?

Musím uznat, že to bral, jak to bylo. Samozřejmě to pro něj bylo strašně těžké, ale brána je jen jedna. Jinak jsme spolu měli normální vztah, Ville je v pohodě kluk.

Post jedničky jste si jasně vydobyl a předváděl skvělé výkony, což dokazuje i cena pro nejlepšího gólmana sezony, kterou jste obdržel. Jak si ji ceníte?

Je to samozřejmě nádherné a jsem za ni strašně rád. Jde o obrovské ocenění, přece jen je mi furt devatenáct let.

Je finská liga ideální pro váš hokejový růst?

Měl jsem možnost chytat nejvyšší soutěž ve Finsku, což jsou neoddiskutovatelné zkušenosti. Za tenhle krok jsem rád a jsem vděčný, že jsem od Ilvesu dostal šanci.

Ve Finsku se hraje hodně rychlý hokej ve vysokém tempu. Blíží se to trochu zámořskému hokeji?

V zámoří jsem nikdy celou sezonu nehrál, odchytal jsem třeba jen nějaké zápasy v přípravě nebo na reprezentačním turnaji. Proto srovnání nemám tak velké. Ale myslím si, že je to hodně podobné. I se o finské lize říká, že společně se švédskou jsou nejblíž severoamerickému hokeji.

Co pro vás bylo nejnepříjemnější ve finské lize?

Řekl bych to, že hráči tam jsou hodně kreativní. Musel jsem si dávat velký pozor. Těžko se vypíchává jen jedna věc. Třeba přesilovky byly nepříjemné, když jsme hráli proti dobrým týmům.

Jak se vám líbí život ve Finsku?

Je to nádherná země, hodně čistá, je tam dost jezer. Mně se Finsko strašně líbí. Na život jsem si tady zvykl a sezonu si náramně užil.

Nevadila vám ani velké zima, málo slunce a hodně tmy?

Upřímně mi to nevadilo, jelikož mám zimu rád, dokonce i radši než léto. A že jsou ve Finsku dlouhé noci a málo slunce? Nepřišlo mi to tak.

Stihl jste pochytit něco z finštiny?

Určitě je to velká věda. (smích) Ale začal jsem se učit finsky, protože je to hodně zajímavý jazyk a mám to pro sebe. Ne nadarmo se říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. A ne každý umí mluvit finsky. Takže jsem si našel učitelku v Praze, která je ze Slovenska a mám s ní lekce finštiny. Samozřejmě si někdy říkám: Sakra, co to je? (smích) Ale ověřil jsem si, že se dá naučit. A pro můj vývoj to není na škodu.

Už víte, kde budete chytat další sezonu?

Před sezonou nějaké plány byly, ale mám smlouvu s Anaheimem, takže počkám, jak se to celé vyvine. Jenže teď se NHL přerušila, takže je stále plno neznámých. Budu se připravovat na další ročník.

Už chcete jít do zámoří natrvalo?

Určitě bych se tomu nebránil. NHL je můj sen, takže kdybych tam šel, budu mu blíž. Na druhou stranu tahle sezona v Ilvesu byla pro můj vývoj fantastická.

Jak často jste byl v sezoně v kontaktu se zástupci Anaheimu?

Po každém zápase jsem vyplňoval dotazník, jaká byla moje hra, moje poziční hra, jaká byla moje práce s holí a spoustu dalšího. S Anaheimem jsem byl hodně v kontaktu, když jsem získal cenu pro nejlepšího gólmana, hned mi s organizace psali zprávu. V téhle sezoně zájem z jejich stran byl, cítil jsem ho. Vždyť se na mě jezdili dívat evropští skauti Ducks.

Říkal jste, že se vám ve Finsku líbí a zima vám nevadí. Co ale říkáte na Kalifornii, kde sídlí Anaheim? Tam je zase hodně tepla a spousta slunce…

Taky je to nádherná destinace. Nikdy jsem tam nebyl delší dobu, takže nevím, jaký tam je život. Ale co jsem slyšel, je to tam super. Až to jednou přijde, že tam půjdu, určitě se na to těším.

Stíháte ještě sledovat Kometu?

Samozřejmě, když jsem měl volno, díval jsem se i na zápasy. Kometa je klubu, kde jsem vyrostl a pořád mu přeji jen to nejlepší.