„Stát pod českou vlajkou a poslouchat státní hymnu je k nezaplacení. Je to pro mě ohromná motivace do dalších tréninku a zápasů, abych se podíval i na další sraz,“ říká Štencel v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Jaká máte dojmy ze Švédských hokejových her?
Super, jelikož jsme opanovali turnaj. Herní projev mužstva byl dobrý. Navíc jsme ho podpořili dvěma výhrami nad Finskem a Švédskem. Panuje určitě spokojenost.

Etabloval jste se už plně do národního týmu?
Samozřejmě tím, že už jsem absolvoval třetí reprezentační turnaj v sezoně, ze mě opadla nervozita. Mám víc zkušeností a užívám si každou příležitost, kterou dostanu. Čím víc zápasů v národním týmu odehraji, tím lepší pozici si buduji. Za tohle jsem rád.

Je náročné přepnout z extraligového tempa na mezinárodní hokej?
Tempo v reprezentaci je o hodně rychlejší než v extralize. Člověk musí promptně uvažovat a dávat puky z hokejky. Na nic není tolik času. Samozřejmě je náročné se tomuhle přizpůsobit. Nesmím si zbytečně komplikovat život. Potřebuji hledat co nejjednodušší řešení.

Dává vám mezinárodní hokej zpětnou vazbu v tom, kde je třeba se zlepšit?
Vím, že mám velké nedostatky v bruslení. Opravdu musím ještě hodně trénovat, abych se vyrovnal hráčům třeba z KHL nebo finské ligy. Rovněž musím zlepšit střelbu. Pracovat ve větší rychlosti. Srovnání s jinými kluky z jiných soutěží je pro mě nesmírně cenná zkušenost.

V národním týmu jste si zahrál i s parťáky z Komety Martinem Zaťovičem a Petrem Holíkem. Byla to pro vás výhoda?
Určitě je dobré, když jsou v reprezentaci kluci, které znám. Na Švédské hry to vyšlo tak, že jsme se potkali v hojném počtu. Je příjemnější, když si můžeme víc pokecat, jelikož se známe z klubu. Na druhou stranu na srazu jsme týden a s ostatními hráči se seznámíme velmi rychle. Jsem rád, že z Brna nás jelo tolik, protože to ukazuje kvalitu Komety.

Mluví se o tom, že český hokej strádá. Ukázalo vítězství na Švédských hrách, že to není úplně pravda?
Už na minulém turnaji jsme nehráli špatně, bohužel jsme neměli výsledky. Potřebovali jsme udělat úspěch. Ve Švédsku to vyšlo a je vidět, že jsme stále v kontaktu se špičkou a můžeme porážet všechny. Na druhou stranu je třeba pořád hrát naplno. Nemůžeme si dovolit polevit, protože zkušené týmy nás hned potrestají. Nyní se v mančaftu zvedlo trochu sebevědomí, což nám do příštích zápasů jedině pomůže.

Který soupeř pro vás byl nejnepříjemnější?
Z těch tří asi Rusové, protože mají opravdu skvělé schopnosti. Výborně bruslí a ve velké rychlosti zvládají ještě kličky, což nám dělalo problémy.

S Kometou jste hrál hokejovou Ligu mistrů. Ceníte si nyní víc soubojů třeba s Frölundou nebo Tapparou v tom ohledu, že vás připravily na mezinárodní scénu?
Srovnání extraligy s finskou nebo švédskou ligou je pro kluby a hráče jedině dobře. V Česku takové soupeře nepotkáváme, takže tyhle konfrontace jsou prospěšné. Vidíme, jak jsme na tom oproti ostatním. Můžeme něco odkoukat, co se týče taktiky či herních situací.

V reprezentaci jste nastoupil v obraně s Tomášem Kundrátkem. Jak se vám vedle něj hrálo?
Parádně. Sedli jsme si. On je pravák, já levák, takže hru máme po ruce. Tomáš je výborný kluk i hokejista. Spolupráce byla velmi dobrá.

Přišlo vám trochu nezvyklé hrát vedle praváka, když v Kometě naskakujete ve dvojici vedle leváka Michala Gulašiho?
Ani ne, protože jsem si na to rychle zvykl. Michal je oproti Tomášovi rozdílný typ hráče. Kundrátek víc útočil než já, což mi vyhovuje, protože vím, že mám ofenzivní podporu i z jeho strany. Má to své výhody i nevýhody, ale oba jsou kvalitní hokejisté, se kterými se mi hraje skvěle.