Kdyby se hrálo před týdnem, tvář zkušeného obránce prozradí mnohem chmurnější náladu než nyní. Po dvojnásobné víkendové kanonádě je teď Kometa naopak postrach soupeřových brankářů. „Hlavně nám pomáhá, že si góly rozdělilo víc hráčů. Nikdy není dobré, když úspěch týmu stojí na jediném člověku. Kluci si začali víc věřit. I na tréninku jim puky padají do brány," těší Žižku, který si proti Slavii i Boleslavi připsal po jedné asistenci.

Obránce s číslem pět na zádech přiznává, že návraty na Zimní stadion Luďka Čajky už neprožívá tak jako kdysi. „Zápasů proti Zlínu jsem po návratu do extraligy odehrál spoustu. Známí se pořád chodí dívat. Musím se přiznat, že duel na Slavii byl pro mě daleko obtížnější. Cítil jsem takové mrzení,“ přiznává hokejista, který před týdnem oslavil dvaatřicáté narozeniny.

Mezi klubem ze Zlína a Kometou nepanuje žádná nezdravá rivalita, přesto jsou vzájemné zápasy ostře sledované. Vždyť i geograficky jde o nejbližšího soupeře brněnského týmu. Kromě hráčů berou duely prestižně i fanoušci. Na vlastní kůži si to před rokem vyzkoušel i sám Žižka. „Se Slavií jsme hráli předehrávku, tak jsem o den později vyrazil do Zlína na Kometu. Koupil jsem lístky do brněnského sektoru. Okamžitě jsem i s malým mazal na druhou stranu. To byl hluk, opravdové peklo,“ směje se při vzpomínce na první blízké setkání s fanoušky.

Zlínský stadion zná za dlouhé roky detailně. Kdyby náhodou zapomněl, pomůže mu jeden ze synů. „Hraje za Zlín v přípravce, tak je tu docela často,“ podotýká.

S hokejem to má teď Žižka junior složité. I díky tátovi. „Má v tom trochu guláš. V pátek na Slavii to měl těžké. Ale fandí Kometě. Zároveň ale tvrdí, že za dospělé bude hrát za Vítkovice. Nevím, kde to vzal,“ podivuje se zkušený bek.