Dnes zaokrouhlí příděl mistrovských zápasů v tomto ročníku na rovnou sedmdesátku. „Ale tělo je v pohodě. Jsme ve finále play off, únavu zaženou emoce. Už na ni myslet nejde," mávne rukou nad zdánlivým nedostatkem energie čtyřiatřicetiletý obránce.

Kdyby se narodil o padesát let dřív a hrál hokej v padesátých letech, tolik utkání v cestě za medailí v nejvyšší soutěží by nepotřeboval. „My jsme tehdy hráli zápasy jen o víkendu. Jinak jsme každý den trénovali. Od šesti hodin od rána. Po nás přišli krasobruslaři, pak školy…" vzpomíná držitel pěti mistrovských titulů v brněnském dresu Bohumil Prošek.

V první mistrovské sezoně stačilo Rudé hvězdě odehrát sedmnáct zápasů. „No jo, to je něco úplně jiného. Ale zase v Americe hrají 82 zápasů v základní části a pak teprve play off," nabízí Kuboš pohled na druhý extrém v počtu zápasů.

Ale pozor, zlatá brněnská generace si na nedostatek zápasového vytížení rozhodně nestěžovala. K 22 duelům v hokejové lize pravidelně přidávala míň či víc prestižní pohárové turnaje. Po konci domácí soutěže se pak valná část Rudé Hvězdy převlékla do dresu národního týmu. A to není všechno. „Bubník, Danda, Bartoň a další, všichni jsme hrávali ještě fotbal. I když se sezony překrývaly třeba jen dva měsíce," upozorňuje Prošek, který kopával za RH Brno. Jednou se dokonce trefil i v první lize. Proti rodnému Kladnu. Jeho otce pak odmítli vzít autobusem zpátky do ocelového města. „Musel jet vlakem," vzpomíná Prošek.

Takový přístup je dnes nemyslitelný. Stejně jako spojení fotbalové a hokejové kariéry. Fináloví účastníci podřizují úspěchu na ledě všechno. „Patří k tomu i regenerace. Musíme dobře spát i jíst. Aby se nohy z dostaly ze zápasu do klidu, vyplavily ze sebe únavu," upozorňuje Kuboš, který si atmosféru extraligových finálových duelů užívá v kariéře už pošesté.

Fyzické síly ale Kometě v začátku finálové série očividně chyběly. „Bylo to tak. Dva dny pauzy po semifinále jsou málo. Co kdybychom hráli se Spartou třeba tři prodloužení?" ptal se brněnský kouč Vladimír Kýhos.

Jistá látka v těle velmi rychle smazává veškeré myšlenky na únavu. „Hlavní je adrenalin, všechno ostatní jde bokem," přiznává trojnásobný vítěz domácí nejvyšší soutěže.

Díky svým zkušenostem ale ví, že se ve finálových duelech nesmí na ledě chovat jako splašený zajíc. „Musíme šetřit síly. Na ledě se zbytečně nezavařit. Prostě hrát ekonomicky," říká Kuboš.

Po včerejším dopoledním hokejovém tréninku jej nečekal odpolední fotbalová příprava jako Proška a jeho tehdejší spoluhráče. Místo toho nasedl do autobusu a vyrazil směr Zlín. Směr páté finále.

Zápasy Kometa. Infografika