Vyhlášený prvoligový technik si za pár zápasů získal brněnské publiku. Do extraligy vtrhl bez respektu. V duelu s Vítkovicemi si dokonce připsal pět kanadských bodů. Najednou se ale jeho kariéra zadrhla. „Skoro měsíc jsme nemohl vůbec nic dělat. Do zápasu jsem znovu nastoupil v úterý a trénovat jsme začal předchozí čtvrtek. Bylo to docela intenzivní a náročné,“ povídá šestadvacetiletý hokejista.

Na soupisku zraněných hráčů se v této sezoně už vrátit nehodlá. Navzdory výrazně tvrdší hře pardubických protihráčů. „Kolem mantinelu místa moc není. Snažím se mít hlavu nahoře a uhýbat, co to jde. Nerad bych po tak dlouhé pauze odehrál dva zápasy a skončil zase na marodce,“ upozorňuje Němec.

Letošní objev v dresu Komety se v prvním brněnském finále jen rozkoukával, ve druhém se už představil ve své parádní disciplíně. Proměnil samostatný nájezd, i když Brnu k výhře nepomohl. „Měl jsem trochu obavy. Trenér Hynek i útočník Semorád brankáři Růžičkovi ukazovali, jak to jezdím. O to víc jsem rád, že mi to vyšlo,“ culí se vyhlášený technik, který znovu sáhl ke svému forhendovému blafáku.

„Zakončení mám samozřejmě víc, ale tohle je nejefektivnější,“ povídá.

Přímo v zápase už tak suverénně nevypadal. Projevila se na něm dlouhá pauza. „Cítím velkou zodpovědnost. Vždyť další extraligová zastávka je pro mě finále. Zápasy mají neskutečné tempo. Chvilku trvá, než se do toho dostanu,“ uznává čtvrtfinalista letošního ročníku druhé nejvyšší soutěže.

V brněnské sestavě se znovu potkal se spoluhráčem Petrem Polodnou, který také obléká dres prvoligových rebelů. „Po lidské stránce jsem si hodně blízko, to je super. Ale na ledě jsme v jedné lajně odehráli snad jen tři zápasy. Teď to vypadá, že v Pardubicích nastoupíme v jedné řadě. Třeba oprášíme staré zvyky a soupeře zaskočíme,“ přeje si hráč, který vyměnil červené rukavice za modré.

„Nebyla to moje iniciativa. Ale mám ladit s týmem, tak mám nové. Jsou o půl čísla větší, tak mi chvilku trvalo, než jsme si zvykl,“ usmívá se hráč s číslem 94.