Ve skleněných vitrínách je vystavená třeba Venuše z Hlubokých Mašůvek. „Bez fotografie této světoznámé plastiky z období mladší doby kamenné se neobejde žádná významnější kniha. Její nálezce, František Vildomec, ji léta odmítal na výstavy půjčovat. Jeho sbírka je jednou z nejvýznamnějších, které obohatily fond muzea,“ zmínila vedoucí archeologického ústavu Alena Humpolová.
Lidé uvidí také evropský unikát z pozdní doby bronzové, bronzovou plastiku koně, nebo bronzovou náholenici ze stejného období. „Z této doby se téměř nezachovaly části zbroje, proto je vystavená náholenice jediný doklad tohoto druhu zbroje v českých zemích,“ upozornila Humpolová. Návštěvníci uvidí i ukázku keltského umění – soubor bronzových kování konvice z brněnských Maloměřic.
Archeologický ústav
∙ Archeologickou sbírku v muzeu začal systematicky vytvářet Moritz Wilhelm Trapp od roku 1859.
∙ Evropského významu nabyl archeologický fond muzea za působení Innocence Ladislava Červinky za první republiky.
∙ V období od roku 1962 do devadesátých let byly sbírky uložené v kapucínském klášteře.
∙ Depozitář i laboratoř ústavu nyní sídlí v Rebešovicích.
Archeologický ústav je jedním z nejznámějších ústavů muzea, hlavně díky tomu, že uchovává proslulé památky. „Archeologické sbírky jsou součástí muzea od počátku jeho existence. Postupem času se díky výzkumu vědců muzea i významným nákupům sbírek rozšířily na stovky tisíc sbírkových předmětů. Proto nejde jen o známou Věstonickou venuši. Ústav má největší sbírku pravěkých venuší v republice, jsou jich desítky,“ poznamenal generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
Ve sbírkách ústavu je kromě vystavených předmětů velmi významný třeba inventář velmožského hrobu z Blučiny, sbírka Františka Vildomce, nebo nálezy z keltského oppida Staré Hradisko.
Unikáty z archeologického ústavu jsou nyní vystavené u příležitosti oslav dvou set let existence muzea. „Každý měsíc až do konce letošního roku se prezentuje ukázkou největších pokladů ze sbírek jedno oddělení muzea,“ uvedla mluvčí muzea Eva Pánková.