Ornament je zločin. Tak zněla zásada brněnského rodáka a předního světového architekta Adolfa Loose. Jeho dílo od středy připomínají hned dvě výstavy: Adolf Loos – dílo v českých zemích a Brněnské stopy Adolfa Loose. Lidé je mohou vidět v prostorách brněnského hradu Špilberk. Letos v prosinci si navíc Brno připomene 140. výročí narození tohoto představitele architektonické moderny.

Na Špilberku se setkaly výstavy, které připravilo Muzeum hlavního města Prahy a Muzeum města Brna. „Výstava ukazuje Loosovy kořeny. Vychází z díla Adolfa Loose staršího, ukazuje dobové dokumenty a fotografie z života a díla jeho syna a zakončuje ji rok 1970. Tedy oslavy stého výročí architektova narození,“ prohlásila kurátorka Muzea města Brna Dagmar Černoušková.

Expozice nabízí projektové dokumentace, fotografie i modely některých jeho staveb. Například vily v Hrušovanech u Brna, vily Konstandt v Olomouci a Müllerovy vily v Praze. „V brněnském prostředí nacházíme Loosových prací jen málo. Zůstaly vždy napůl cesty, v podobě projektů. Stejně jako vztah k rodnému městu. Láskyplné vzpomínky na otce sochaře a kameníka zastínila nenávist k přísné matce,“ dodala Černoušková.

Na fotografiích mohou návštěvníci porovnat, jak stavby vypadaly po svém dokončení a v jakém stavu se nachází nyní. „Původně pražská výstava Adolf Loos – dílo v českých zemích vznikala jako archivační projekt Loosova díla. Nemilým zjištěním bylo, že mnoho jeho staveb v České republice je značně poničených,“ uvedla Maria Szadkowska z Muzea hlavního města Prahy. Archivní snímky doplňují současné fotografie Pavla Štechy, Věroslava Škrabánka nebo Martina Poláka.

Loosovy stavby se nachází v Rakousku, Švýcarsku či Paříži. V České republice působil zejména v Plzni a Praze. V Brně a jeho okolí je jich jen několik. „K těm patří vila Karla Herolda, Bauerův zámeček zvaný zámeček na výstavišti nebo cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna,“ řekla Černoušková. Loosovy brněnské kořeny jsou podle ředitelky pražského muzea Zuzany Strnadové zásadní pro celé jeho dílo.

Z prací architektova otce uvidí návštěvníci hradu přípravné kresby, busty či snímky výzdoby domů. „Součástí expozice jsou i rodné listy, záznamy o maturitě, plány k stavbám nebo i replika židle k odkládání oblečení,“ podotkl druhý z brněnských kurátorů Jindřich Chatrný. Kromě zmíněné židle se na Špilberku nachází také křesla či noční stolek z dílny architekta Loose.

Projektové dokumenty z původní pražské výstavy uvidí návštěvníci v replikách. Exponáty Muzea města Brna jsou originály. Součástí expozice je také dokument Loos Ornamental režiséra Heinze Emigholza.

Brněnské a pražské muzeum nespolupracují poprvé. „Náplň naší práce je v podstatě totožná. Zajímavostí je, že obě muzea máme ve správě Národní kulturní památku, která je určena také k prohlídkám. U nás je to vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Rohe, v Praze pak Müllerova vila. Ta je dílem Loose,“ podotkl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Výstavy Adolf Loos – dílo v českých zemích a Brněnské stopy Adolfa Loose zůstanou na Špilberku do 24. října. Otevřeny jsou denně kromě pondělí a to od desáté hodiny dopolední do šesti večer. Vstupné je od dvaceti do padesáti korun.