V pětistovce aut v úhledných řadách lidé bušili do volantů, zapínali stěrače, výstražná nebo dálková světla. Fanoušci tančili a zpívali v autech, vedle nich, na kapotách, na střechách nebo se dívali třeba přes střešní okénko.
Skupina fanoušků vylezla na zábradlí, tleskali do rytmu a tančili. Na pódiu na druhé straně stadionu tančili a zpívali členové kapely. Kolem nich šlehaly plameny, vířil barevný kouř, světla z reflektorů rejdila po stage i pod ním.
Kdo není v autě nebo nemá otevřený kufr a stažená okýnka, neslyší slyší jen troubení aut a cítí, jak pulsuje hudba z okolních vozů. Živý zvuk z koncertu totiž technici přetváří na rádiovou vlnu, na určité frekvenci si ji pak lidé naladí. „Nemůžu to přirovnat k obvyklému živému koncertu, kde je víc lidí a blíž sebe. Ale je fajn být po tak dlouhé době mezi lidmi a užít si nějakou zábavu," směje se Veronika Reischlová, která na koncert vyrazila s kamarády.
První auta začala parkovat už dvě hodiny před koncertem, chvíli před osmou už byl stadion skoro plný. „Hrozně jsem se těšila a zároveň bála, že to nebude ono, když budeme v autech, ale je to paráda," zavýskne si fanynka Lenka Dvořáková.