Na nedělní setkání po letech přicházejí hvězdy, které v Huse začínaly, jako třeba Eliška Balzerová, Miroslav Donutil a Jiří Pecha. V Procházkově sále v Domě umění se pomalu usazují hosté. „Pane Donutile, vaše místo je tady," říká zrzavá dívka známému herci a vede ho k několika stolům uprostřed místnosti. Za stolem jsou hudebníci, kteří jsou obklopeni papírovými dekoracemi. Je tam generál s hlavou Pechy nebo Pavel Zedníček, který má tělo polonahé ženy.

Jako první začne vyprávět zakladatel divadla Bořivoj Srba. „Co to vlastně oslavujeme?" ptá se žertem.

Moderátor pak mluví o začátcích divadla. Mezitím hostesky uvazují divákům kolem zápěstí provázky a nalévají jim do skleniček víno. „Byla jsem tehdy v prvním ročníku Janáčkovy akademie múzických umění a ve hře Šibeniční písně jsme se spolužáky představovali těla v černých trikotech. Tehdy jsme si to ještě mohli dovolit," směje se Balzerová. Protože ještě herci neměli v Domě umění žádné zázemí, museli se převlékat na záchodech. „Ale byli jsme nadšení, že jsme u toho," říká Balzerová.