Konkrétně se kurátoři zaměřili na počátek 20. století, kdy byli Židé deportováni do vyhlazovacích táborů. „Je to svým způsobem výstava bolestná, odhaluje mnohé negativní momenty a souvislosti,“ uvedl ředitel Moravského zemského muzea v Brně Martin Reissner.

Březen roku 1939

Výstavu muzeum rozčlenilo do několika tematických celků. Úvodní část představuje brněnské osobnosti židovského původu za první republiky, další kapitolou je český antisemitismus v období první a druhé republiky a protektorátu. Aktivita českých fašistů byla podle historiků v Brně výraznější než jinde. „Brno se z prvorepublikového průměru vymykalo,“ uvedl hlavní autor výstavy Vlastimil Schildberger.

Postupná likvidace židovského obyvatelstva začala po nacistické okupaci v březnu roku 1939. „Okupanti spolu s protektorátní vládou vydali mnoho zákonů a vyhlášek, které Židy zbavily majetku a vyloučily je z veřejného života. Následovalo ,konečné řešení‘, jehož poslední fází byly deportace do vyhlazovacích táborů,“ říká Schildberger. A upřesňuje, že po válce se vrátilo jen 1033 Židů.

Na tuto tragickou statistiku návštěvníky upozorní seznam se jmény všech Židů deportovaných z Brna a okolí do koncentračních táborů.

Zbraně, uniformy

Výstava sleduje také Židy, kterým se podařilo před nacisty uprchnout do zahraničí. „Část výstavy je věnovaná židovským vojákům, kteří emigrovali na východ nebo na západ a účastnili se odboje,“ uvedl Schildberger. A dodal, že v českých zahraničních jednotkách tvořili Židé často až třetinu vojáků.

Spolu s fotkami a dobovými dokumenty jsou v expozici uniformy vězňů z pracovních táborů i jejich dozorců, zbraně nebo například šachové figurky vymodelované z chleba a papíru.

Výstava potrvá do 25. srpna 2012. Zajímavostí je, že Moravské zemské muzeum připravuje úpravu stálé expozice věnované dějinám Moravy 20. století. Židé v ní spolu s česky a německy mluvícím obyvatelstvem dostanou větší prostor. „Expozici pojmeme v duchu Moravy země tří národů,“ řekl Jiří Mitáček z historického oddělení muzea.