Přivedl tak na svět postavu Stanislava Berky bývalého kriminalisty, který od policie odešel v 90. letech. „Při pátrání používá neortodoxní metody a má jediný cíl pomoci spravedlnosti,“ říká šestapadesátiletý autor, který dnes v Brně pokřtí druhý díl své detektivní série.
Román Hořká smrt je druhým dílem zachycujícím události ze života detektiva Berky. Do jakého prostředí jste děj zasadil tentokrát?
Snažím se, aby moje detektivky byly něco víc než jen „záhadou zamčeného pokoje“. Proto příběhy mého Standy Berky odrážejí problémy, se kterými se musíme vyrovnávat. V Hořké smrti se jedná o docela aktuální téma korupce ekonomické i té v bezpečnostních složkách.
I u prvního dílu jste pro název zvolil slovo „smrt“. Proč ta spojitost?
Tady se trošku inspiruji u jednoho ze svých oblíbených autorů detektivek, Johna Sandforda. Názvy jeho příběhů policisty Lucase Davenporta spojuje zase slovo „oběť“. U mě v první knize byla smrt „starožitná“, protože příběh se dotýkal krádeží starožitností inspirací mi byla krádež sochy svatého Pavla z oltáře brněnské katedrály. V druhém příběhu je smrt „hořká“, protože k ní dojde v údolí tohoto jména a navíc je i osud oběti poněkud hořký.
Inspirují vás reálné události?
Mé příběhy a postavy v nich jsou dílem mé fantazie, nicméně inspirací k nim jsou skutečné události. Kniha Hořká smrt začíná skutečnou historkou s utopeným mladíkem, kterou jsem zažil na Brněnské přehradě. Další inspirací k ní potom byly v médiích popsané aféry úplatkářský skandál jedné velké firmy a případy korupce v našich bezpečnostních složkách. Někdy však má spisovatelská fantazie předčí skutečnost. V románu je například úplatný liberecký policista. Když jsem byl v nejlepším, s údivem jsem zjistil, že v Liberci byl zatčen šéf místní policie.
Připravujete i další díly? Co ještě detektiva Berku čeká?
Třetí díl, ve kterém detektiv Berka řeší a samozřejmě vyřeší poněkud citlivý případ z oblasti naší politiky, už mám napsaný a odevzdaný v nakladatelství Moba. Nyní začínám psát čtvrtý díl, který se bude týkat dvou oblastí, archeologie a, dnes jak jinak, opět korupce. Pátý Berkův případ už mám také připravený bude poněkud temný a nebezpečný a jeho kořeny budou sahat až před rok 1989.
Proměňuje se v návaznosti na to, co Berka prožívá, jeho charakter?
Samozřejmě nevím, co se svým detektivem udělám třeba za pět let, ale zatím nemám chuť ani potřebu jeho charakter příliš měnit. Jak říkám, je to takový drsňák s citlivou duší, který má smysl pro spravedlnost a snaží se jí pro své klienty či přátele dosáhnout. Dobře si uvědomuje, že ne vždy platí spravedlnost rovná se zákon, a proto jsou jeho vyšetřovací metody občas extravagantní.
Detektivní žánr je v posledních letech znovu objevován, jistě i kvůli dílům severských autorů. Kteří autoři patří mezi vaše oblíbené?
Ve svém čtenářském vkusu jsem poněkud konzervativní. Švédské detektivky, příběhy komisaře Martina Becka, dvojice Sjöwallová, Wahlöö, jsem četl a miloval už dávno. Je však pravda, že jsem neodolal skvělé trilogii Millennium Stiega Larssona. Jinak však mými vzory zůstávají autoři americké drsné školy: Raymond Chandler, Ross Macdonald nebo Robert B. Parker.
A z domácích spisovatelů?
Mám rád třeba Václava Erbena, díky jeho šviháckému kapitánu Exnerovi. V posledních letech jsem si nenechal uniknout ani jednu knihu slovenského policisty píšícího pod pseudonymem Dominik Dán. V jeho případě se zase jedná o špičkové policejní romány, které se mi líbí víc než třeba McBainovy příběhy z 87. revíru.
Proč je podle vás detektivní žánr v poslední době tak oblíbený?
Protože lidé chtějí trochu napětí, trochu zábavy. V současné době jsou nejpopulárnější ty detektivky, které jsou víc jak detektivky. Ve kterých kriminální případ pomáhá nastavit zrcadlo současnosti a někdy i minulosti společnosti. Ostatně tím se vyznačuje třeba i Larssonovo Millennium. Snažím se, aby takové byly i Berkovy případy.
Vyžadují vaše příběhy studium vyšetřovacích postupů nebo konzultace s kriminalisty?
Samozřejmě. Psaní každé z mých zatím hotových pěti knih předcházelo studium. U Berkových příběhů knih z oblasti forenzních věd, ale také třeba medicíny. Nastudovat bylo třeba také řadu zákonů, které se daného příběhu týkaly. A můj Standa Berka je „technický hračička“. Přístroje a zbraně, které používá, skutečně existují, i o nich jsem si tedy musel cosi nastudovat. A psaní historických detektivek samozřejmě předchází rešerše z archeologických a historických publikací.
Ještě před detektivní sérií o Stanislavu Berkovi jste napsal dvě pohádkové série, je to tak?
Jedna z nich čeká na svého vydavatele. Ta druhá O Mlsálkovi, což jsou příběhy neposedného zajíčka napsané pro malé děti, měla docela slušný úspěch a několikrát ji už vysílali na Rádiu Proglas a rovněž z ní udělali televizní večerníčky. Mimochodem, poslední takový ohlas mi přišel nedávno až ze Slovenska. Mlsálka jsem nabídnul snad všem nakladatelstvím, která vydávají dětské knihy. Bohužel, odpovědi byly příznačné pro dnešní dobu: Je to pěkné, avšak máme krizi.
Připravujete i nějaké další tituly?
Mám napsané dva díly velké detektivní série z období Velké Moravy. První díl už v Mobě připravují k vydání. Také zde už mám připravené náměty dalších dílů. Rád bych v této sérii čtenáře provedl životem na Moravě od poloviny devátého století do začátku století desátého.
Komu dáváte poprvé číst rukopisy?
Své paní, také proto jí své knihy věnuji. Často z naší diskuse vyplynou změny, které, alespoň zatím, byly vždy ku prospěchu věci. Kromě toho dám také na rady nakladatele, tak jako například u velkomoravské série. A někdy, v dílčích věcech, dám i na rady či přání kamarádů. Vždyť ty příběhy píši také pro ně.
Jste absolventem brněnské elektrofakulty. Pracujete v oboru nebo se věnujete výhradně psaní?
Vystudoval jsem technickou kybernetiku a svůj diplom jsem si ještě nechal nostrifikovat na vídeňské Technické univerzitě. Celý život pracuji jako softwarový specialista. Psaní bych se věnoval velice rád, protože mě nesmírně baví. Uživit se jím však v této zemi znamená mít nejen jisté schopnosti, ale navíc také řádnou dávku štěstí.
Co vás baví ve volném čase?
Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina Standa Berka. Mojí velkou láskou je Brněnská přehrada a procházky kolem ní. Kromě toho miluji toulky krásným okolím Brna, ale třeba také Jizerkami. Samozřejmě rád čtu a také mám rád filmy. No a podobně jako mého hrdinu mě zajímají modýlky dopravních prostředků a vůbec dějiny městské hromadné dopravy.
Kdo je Stanislav Češka
- narodil se v roce 1955 v Brně
- vystudoval technickou kybernetiku na elektrofakultě Vysokého učení technického v Brně, poté pracuje jako softwarový specialista
- napsal dvě série pohádek, část z nich se opakovaně vysílala jako rozhlasové a televizní večerníčky
- nyní pracuje na příbězích o bývalém kriminalistovi Stanislavu Berkovi. Po knize Starožitná smrt nyní u brněnského nakladatelství Moba vychází druhý díl Hořká smrt
- má rád historii, také proto rozpracoval sérii historických detektivek. První z nich by měla vyjít v první polovině příštího roku
- má rád americkou drsnou detektivní školu a její autory, jako jsou např. Raymond Chandler, Ross Macdonald nebo Robert B. Parker