Co hledá Becket? Rovnováhu mezi službou a ctí

Mezi tragikou a komikou, historií a filozofií i suchým humorem a nadsázkou ožije na jevišti Městského divadla Brno téma samoty jednotlivce. Proslulé drama o přátelství a nenávisti dvou mužů Becket aneb Čest boží v Brně nastudoval slovinský režisér Janez Starina.

„I když se příběh o králi Jindřichovi II. a Tomáši Becketovi odehrává ve středověku, děj inscenace je stále aktuální. Hra je koncipovávna skrze královy oči. Proto je svět kolem něj tak šílený, jakoby vytržený z reality,“ říká Starina. Dodává, že inscenace není hrou filozofickou ani historickou.

Anouilhovo drama se totiž o historické události (Becketovo jmenování kancléřem, jeho útěk do Francie a exil pod ochranou Ludvíka VII.) pouze opírá – francouzský autor Jean Anouilh se dávným sporem Jindřicha II. a Tomáše Becketa inspiroval jen volně. „Nehledal jsem v knihách, jaký Jindřich II. nebo Becket skutečně byl. Vytvořil jsem si krále, jakého jsem potřeboval, a Becketa rozporuplného a nejednoznačného tak, jak jsem chtěl,“ prohlašoval provokativně Anouilh, který nad politicko–náboženský konflikt krále a arcibiskupa postavil jejich přátelství.

„Becket se z prvotní role perfektního králova druha ve flámování, děvkaření i v práci nejprve promění v královi oddaného kancléře, potom se převtělí ve figuru askety a králova úhlavního nepřítele. Jeho dramatický oblouk, jeho pouť za Boží ctí je svým způsobem jakási iniciační cesta k nalezení sebe sama,“ přiblížil postavu středověkého světce v Anouilhově pojetí dramaturg inscenace Jiří Záviš.

Král po náhlé Becketově proměně prožívá opravdové zklamání. „To vyústí v popud k brutální vraždě jeho přítele. Král nedává zabít Becketa kvůli svým politickým zájmům, ale z důvodu zhrzeného přátelství. Jindřich totiž v Becketovi ztratil víc než jen kumpána k pitkám, ztratil v něm své lepší já a mstí se za to. Jeho problém ještě před Anouilhem formuloval Oscar Wilde: Každý muž vraždí, co má rád,“ upozornil na Wildova slova Záviš. O motivu smrti hovoří také režisér. „I když děj končí smrtí, ukáže se, že přátelství je nesmrtelné,“ uvedl Starina.

Do hlavních rolí herecky vystavěné inscenace režisér Starina obsadil Petra Štěpána (Král) a Petra Gazdíka (Becket), další role ztvární například Pavel Kunert, Stanislav Slovák, Josef Jurásek, Hana Holišová nebo Miroslava Kolářová. „I když hra nese Becketovo jméno, hlavní figurou je král Jindřich II. Ten zastupuje akčnější rovinu,“ dodal režisér s vysvětlením, že Petra Štěpána do role Krále obsadil bez váhání a Petra Gazdíka si vybral pro herecké charisma, jenž vyzní především v té části hry, kdy Becket osnuje rošťárny.

Hru uvede Městské divadlo v novém překladu Jiřího Žáka. „Text je zčásti vykrácen, v původní verzi by totiž délka inscenace přesáhla čtyři hodiny. Nově vznikla například scéna na moři, která v původní verzi nebyla,“ uvedl ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša. Upřesnil, že délka nového nastudování nepřesáhne tři hodiny.

Stroze pojatou scénu vytvořil Jože Logar, moderní kostýmy navrhla Andrea Kučerová. Autorem hudby je Mirko Vuksanovič. Premiéra je 22. a 23. května na Činoherní scéně Městského divadla.