Ženy sedřené do úmoru, prostitutky zkroušené osudem. A také vražedkyně, posluhovačky, pijáci a starci. Ti všichni včera pomyslně vstoupili do Pražákova paláce Moravské galerie v Brně, aby zde vyprávěli příběh ženy-umělkyně, Vlasty Vostřebalové Fischerové, jejíž tvorba zůstává v zapomnění. A to i přesto, že její výtvarný rukopis odborníci hodnotí jako nejosobitější na poli českého umění 20. a 30. let minulého století.
Brněnská výstava této umělkyně je vůbec prvním představením jejího díla v tak širokém rozsahu. „Někdejší výstavy výběrů z její tvorby vycházely spíše vstříc politice," uvedla autorka výstavy Martina Pachmanová, která se o „zapomenuté" umělkyně meziválečné éry zajímá již patnáct let. V Moravské galerii před pěti lety iniciovala také divácky úspěšnou výstavu o malířce nové věcnosti Miladě Marešové.
Tvorbu Vlasty Vostřebalové Fischerové výstava představuje v jedenácti tématických celcích: Umělecké počátky, Sociální portréty, Ženy posedlé, Architektkou, Dětský svět a další. „Toto členění ukazuje na žánrovou rozmanitost a výtvarnou celistvost její práce, včetně její tvorby na poli architektury," doplnila spoluautorka výstavy Michala Frank Barnová. Tu k tvorbě Vostřebalové Fischerové přivedla diplomová práce, kterou napsala právě z podnětu Martiny Pachmanové.
„V její knize jsem objevila jednu reprodukci Vostřebalové Fischerové a chtěla jsem nalézt i její další existující díla. To se nakonec podařilo – téměř polovinu děl na výstavu zapůjčili soukromí sběratelé," vysvětluje Barnová.
Netradičně galeristé pojali instalaci děl. Ta se jakoby vznáší v prostoru. „Častým motivem obrazů jsou levitující postavy, skutečné nebo imaginární bytosti ve stavu beztíže proměňující zdánlivě obyčejné výjevy v surreálné scenérie. Také jimi jsem se při architektonickém řešení inspiroval," uvedl Jan Nedvěd ze studia Nedvěd Architekti.
Výstavu autorky pojali jako retrospektivu zdůrazňující sociální cítění a levicové smýšlení umělkyně. „Vostřebalová Fischerová často zachycovala lidské odcizení a mezní situace života. Zobrazovala postavy žijící na okraji společnosti, pijáky, žebráky, starce, posluhovačky, dělnice či prostitutky. Na výstavě jsou však i krajiny a fantazijní výjevy," přiblížila některé z námětů Pachmanová.
Vlasta Vostřebalová Fischerová se narodila v roce 1898 v Boskovicích na Blanensku. Za první republiky reagovala na aktuální výtvarné a společenské proudy, ale zůstávala solitérkou. „Lze říci, že byla ve své době nepochopena," uvedla Pachmanová. Hlavní tvůrčí období výtvarnice podle ní uzavírá rok 1939, kdy se jako malířka odmlčela. „Po válce působila jako učitelka kreslení a výtvarné výchovy. Zemřela v roce 1963," doplnila Pachmanová.
Meziválečné práce Vostřebalové Fischerové později propagoval její syn. „Za normalizace se zdůrazňovalo členství umělkyně v komunistické straně a její tvorba byla interpretována jako sociální kritika kapitalistické společnosti. To je však zavádějící výklad, který pomíjí celkové ladění díla," vysvětluje Barnová. Výstavu si lze v Pražákově paláci prohlédnout do 23. února.
Výstava: Vlasta Vostřebalová Fischerová. Mezi sociálním uměním a magickým realismem.
Místo: Pražákův palác, Husova 18, Brno.Autorky výstavy: Martina Pachmanová, Michala Frank Barnová, kurátor: Petr Ingerle, grafické řešení: Luboš Drtina, architekt výstavy: Jan Nedvěd. Doprovodný program: 19. prosince a 22. ledna: komentovaná prohlídka s autorkou výstavy (zdarma k vstupnému), 11. a 28. ledna: Vidíme za roh? Výtvarná dílna pro děti.
Více na www.moravska-galerie.cz