Sekorovi potomci přenechali muzeu řadu materiálů z jeho života jako dar. „V pozůstalosti jsou písemné, obrazové a další doklady jeho tvorby, které představují mnohovrstevnatý obraz jeho osobnosti. Jsou v ní i osobní předměty a dokumenty, korespondence, zápisky z cest. Vypovídají o tom, jak se neklidné dějiny 20. století dotýkaly jeho rodiny," uvedla mluvčí muzea Eva Pánková. Dodala, že v budově muzea v Hudcově ulici vzniká nově malá expozice, která bude přístupná od podzimu.

Jako kreslíř vytvořil Ondřej Sekora řadu originálních postaviček, za což bývá ve světě označován jako Disney české knihy. Desetiletí přetrvaly v zájmu dětí především Ferda Mravenec a Brouk Pytlík. „Svého hmyzího hrdinu s puntíkovaným šátkem a těžkým zadečkem obdařil vlastnostmi, které oceňovali hlavně dětští čtenáři. Byl to činorodý všeuměl, nebojácný sportovec se smyslem pro fair play i legraci. Sekora do něho bezpochyby promítl i své osobní klukovské vlastnosti. Kladné i záporné lidské vlastnosti pak měly i jeho další postavičky z hmyzí říše," okomentoval literární historik Jiří Šrubař.

Ondřej Sekora se narodil v roce 1899. Od roku 1921 pracoval jako sportovní redaktor a kreslíř v brněnských Lidových novinách, koncem 20. let se s redakcí přestěhoval do Prahy a až do roku 1941 redigoval rubriku Dětský koutek.

Kvůli tomu, že manželka byla Židovka, musel odejít, sám byl rok vězněn v pracovním táboře. Založil také a redigoval časopis Sport a je považován za zakladatele českého ragby, které poznal při návštěvě Paříže.

Po válce pokračoval ve své novinářské, spisovatelské a kreslířské činnosti, věnoval se také loutkovému divadlu.