Již v loňském roce většině brněnských příspěvkových organizací přišlo v porovnání s předchozími lety až o dvacet procent více peněz. „Minulý rok, kdy jsme měli na revize rozpočtu kvůli zpochybňování výsledku voleb jen pár dnů, se nám podařilo definitivně škrtnout „dočasné snížení" příspěvků na kulturu, které zavedl Onderka, protože potřeboval peníze na kanalizaci," vysvětlil náměstek primátora Matěj Hollan zdroj peněz. Pravého navýšení se tak podle něj dostane brněnské kulturní scéně až v příštím roce, pokud zastupitelé na svém jednání rozpočet schválí.

Desítky milionů navíc, které město ve svém rozpočtu našlo navíc, vítá i ministr kultury Daniel Herman. „Brno je v tomto ukázkový příklad pro jiná města. O problému s penězi víme a chceme ho řešit i z naší státní úrovně. Změna zákona je ale zásadní krok a chce to svůj čas," řekl ministr.

Podle Hollana ale žádná bližší jednání o podpoře zatím mezi městem a ministerstvem neproběhla. „Komunikovali jsme zejména písemně, i proto že ministr kultury nejevil zájem se o financování regionální kultury bavit. Příští rok bude proto pro brněnskou kulturu rozhodující. Buď se ukáže, že stát je ochoten převzít svůj díl zodpovědnosti, nebo si budeme muset poradit nějak sami," podotkl Holan.

Navýšení výdajů směřujících do kultury poslouží i na zvýšení hereckých platů. Ty se musí ze zákona zvednout o tři procenta. „Na to půjde třináct milionů korun. Dalších osmadvacet milionů půjde na další navýšení platů tří organizací, které byly dlouhodobě podhodnocené," vyjmenovala vedoucí rozpočtového odboru magistrátu Jana Červencová. Podle ní se to týká Národního divadla Brno, Centra experimentálního divadla a Filharmonie.

Podle ředitele národního divadla Martina Glasera pomůže v současné situaci jen angažovanost krajů a státu. „Není potřeba ani změna zákona. Stačí jen větší zájem. Vždyť v současnosti z krajského či státního rozpočtu míří na kulturu jen zlomky procent. A to navíc v době, kdy se mnoho lidí ohání ochranou našeho kulturního dědictví," upozornil.

Divadlo má přitom povinnost vytvářet i vlastní inscenace. „Ačkoliv je naše operní scéna největší v České republice, mámě méně peněz než ta pražská. Za cenu jedné jejich inscenace jich vytvoříme pět," srovnal ředitel divadla, jehož roční rozpočet je více než 350 milionů korun.

Svými výdělky na něj přitom přispěje přibližně z jedné čtvrtiny. „Například ve Vídni si udělali průzkum, který prokázal, že za každé euro, které dají do kultury, se jim vrátí mnohem víc. Na investici jsou totiž navázané i další zisky. Do divadla se chtějí lidé pěkně obléci, zaplatí někde za kávu či večeři," vysvětlil herec brněnské činohry Petr Halberstadt, podle kterého musí hlavně politici přestat kulturu vnímat jako mrtvé odvětví.